Kauza Přibyl oživila diskusi o vyrovnání se Čechů s komunismem

Důvodem byly události z ledna 1989, kdy velel policejním jednotkám, které se podílely na rozhánění demonstrantů, což po jeho jmenování do čela
Úřadu vlády vyvolalo vlnu odporu.

Přibyl BBC řekl, že k rezignaci ho vedlo zjištění dvou incidentů, která počátkem týdne premiér Stanislav Gross označil za potenciální důvody k jeho odvolání:

"Dneska v podvečer jsem se dozvěděl, že v říjnu roku 1989 jeden z mých podřízených po nějakém incidentu s provokujícím občanem vyskočil a občana fyzicky napadl.

"Mimo to jsem zjistil dneska v archívu, že v tzv. Palachově týdnu mělo dojít k incidentu, kde některý příslušník se měl dopustit nějakého ublížení na zdraví, ale neprokázalo se, jestli to byl člověk od mě nebo z okolních jednotek.

"Uvažoval jsem už od středy tohoto týdne, že po velkém tlaku tuto rezignaci udělám sám," prohlásil Pavel Přibyl.

Sporná prověrka

Bývalý ředitel Národního bezpečnostního úřadu Tomáš Kadlec předtím v rozhovoru s BBC popřel domněnku, že Přibyl prošel bezpečnostní prověrkou až na základě jeho intervence.

"Já osobně jsem neintervenoval, nevím přesně co pod tímto termínem má Český rozhlas na mysli, nestandardní postup v této prověrce nebyl."

Informaci, podle níž Přibyl, který velel v roce 1989 rotě rozhánějící demonstrace, dostal prověrku teprve po nátlaku tehdejšího ředitele NBÚ, dnes přinesl Český rozhlas.

Odvolal se přitom na několik nejmenovaných zdrojů.

Za nepravdivou tuto informaci označila také mluvčí české vlády.

Protesty proti Přibylovi

Proti jmenování Přibyla do funkce protestovalo v úterý před Úřadem vlády v Praze na 300 aktivistů, jimž premiér Gross slíbil prověřit míru Přibylovy angažovanosti při zásahu v takzvaném Palachově týdnu.

Vicepremiér Milan Šimonovský v rozhovoru pro BBC vyjádřil naději, že premiér bývalého člena pohotovostního oddílu Veřejné bezpečnosti z funkce odvolá ještě před sněmovním hlasováním o důvěře vládě.