Daniel Kaiser analytik BBC

Teď to ale podle mnohých přehnal. Šéfem Úřadu vlády totiž jmenoval Pavla Přibyla, který na konci 80. let v uniformě Pohotovostního pluku SNB rozháněl protikomunistické demonstrace.

Co vlastně Pohotovostní pluk Veřejné bezpečnosti dělal, jak proti demonstrantům postupoval a komu dnes lidé Přibylova typu ještě vadí?

Odsouzen nebyl nikdo

Za bití a zatýkání protikomunistických demonstrantů nebyl od roku 1989 odsouzen ani jeden zasahující policista, natož pak jejich přímí velitelé. Pavlu Přibylovi bylo v lednu 1989 dvacet šest let.

Za bití a zatýkání demonstrantů nebyl odsouzen žádný policista

Na Václavském náměstí, kam v neděli 15. ledna svolaly opoziční skupiny demonstraci na paměť Jana Palacha, vedl dnešní šéf Úřadu vlády do akce rotu Pohotovostního pluku.

Dana Němcová byla pro rok 1989 mluvčí Charty 77 a hned v pondělí 16. ledna, když se takzvaný Palachův týden rozjížděl, ji policie s několika dalšími disidenty u sochy svatého Václava zavřela.

"Všechny nás odvezli do Školské ulice, kde nás postavili podél zdi, nesměli jsme spolu mluvit. Pak jsme byli postupně vyslýcháni. Všimla jsem si, že pod schody stál i slepec s bílou holí."

"Jednoho dělníka, který se proti postupu policistů bránil, zbili a nastříkali mu do očí slzný plyn," vzpomíná Dana Němcová.

Potlačit veřejné protesty

Přibylův Pohotovostní pluk byl založen v roce 1970. Jeho čtyři sta stálých členů mělo jediný cíl: potlačování veřejných protestů.

Šlo o to, co nejvíc lidí zadržet a co nejvíc jim namlátit Oldřich Tůma, historik

Poprvé pluk veřejnou demonstraci rozehnal v prosinci 1987, když se na pražské Kampě jako každý rok sešli fanoušci Johna Lennona.

Vyloženě politické demonstrace začaly v roce 1988. V lednu 1989 ale šlo do tuhého. Byl vyhlášen nejvyšší pohotovostní stupeň od roku 1969.

Policie během Palachova týdne zatkla přes 450 lidí a 47 demonstrantů zranila tak, že museli do nemocnice. Skoro dvě stě lidí vyvezla policie v noci do lesů za Prahu, kde je dezorientované a bez prostředků vysadila.

Historik Oldřich Tůma soudí, že Palachovým týdnem střet režimu s kritickou částí veřejnosti vyvrcholil.

"Režim si s tím moc nevěděl rady, ale chtěl lidi zastrašit a zasáhnout velmi tvrdě. Šlo o to, co nejvíc lidí zadržet a co nejvíc jim namlátit," hodnotí tehdejší záměry komunistů historik Tůma.

Raději tam nechoďte

Po zkušenostech z ledna se opozice se v otázce pořádání demonstrací začala štěpit. Zatímco radikálnější část chtěla demonstrace pořádat dál, hlavní proud Charty včetně Václava Havla bral demonstrace spíš jako zbytečná jatka.

Před 21. srpnem 1989 Havel dokonce na vlnách Svobodné Evropy posluchače vyzval, ať na Václavské náměstí radši nechodí. Policejní brutalita v lednu prostě zapůsobila.

Pavel Přibyl na žádost BBC o rozhovor nereagoval. České televizi ale před čtyřmi lety řekl, že při Palachově týdnu se jednalo "spíše o přehrazení, vytlačování lidí z prostorů, pouštění, uzavírání ulic".

'Manažersky schopný' Přibyl

Premiér Gross, který Přibyla zaměstnává už pátý rok, odbyl jeho působení v Pohotovostním pluku VB tím, že po převratu prošel prověrkou občanských komisí.

Co bylo, to bylo Radim Turek, ČSSD

Problém s Přibylovou minulostí nemá ani poslanec ČSSD Radim Turek. Podle něj se tu pohybuje v různých funkcích řada lidí s předlistopadovou minulostí. A dá se prý říct, že "co bylo, to bylo".

"Pan Přibyl byl schopný organizátor na ministerstvu vnitra, tak zřejmě proto se pro něj pan premiér rozhodl. Nakonec Pavel Přibyl se chová velice seriózně a já jsem s ním osobně nikdy neměl problém," říká poslanec ČSSD Radim Turek.

Zato bývalé disidentce Daně Němcové se argument o Přibylově manažerských kvalitách nelíbí:

"Když je možné argumentovat tím, že takový člověk osvědčil své organizační schopnosti, z toho je mi opravdu na zvracení."