Petr Fischer analytik BBC

Lidé nevědí, co od poslanců Evropského parlamentu očekávat

Volit se bude především podle politických stran, přestože většina volebních seskupení a stran nasadila do čela svých kandidátek známé obličeje - od Dolly Buster přes Vladimíra Železného po Jozefa Zielience.

Výsledky průzkumů, v nichž suverénně vede ODS, následována KSČM a ČSSD, zatím přesně kopírují volební preference pro běžné parlamentní volby.

To je podle sociologů způsobeno především tím, že prakticky nikdo nebyl schopen lidem vysvětlit, co se od takového evropského poslance má či může očekávat.

Volby proto nemají ani žádné centrální téma, což podle ředitele agentury STEM Jana Hartla není nic výjimečného: "Na častou otázku zahraničních komentátorů, jaké je centrální téma voleb v Česku, jsme nuceni většinou zahanbeně odpovědět, že žádnou."

"Voliči se kvůli neznalosti nového evropského terénu chytají tradičního ideologického rozdělení, které znají z domácího parlamentního prostředí," tvrdí Jan Hartl a dodává:

"Je to třeba vidět na pozadí skutečnosti, že žádná z velkých politických stran nevěnovala systematičtější úsilí tomu, aby vysvětlila, k čemu vůbec evropské volby jsou, jaké nároky na jednotlivé reprezentanty kladou, jak by měl vypadat kvalifikační profil europoslanců, jak to je v jiných zemích, tak, aby si lidé dovedli představit, jakým nárokům musí evropský poslanec vyhovovat."

Kritika vlády zástupným tématem

Slova ředitele STEM je možné vyložit i jako kritiku vládní koalice, která vznikala pod označením proevpropské seskupení, jemuž se ovšem ani po dvou letech nepodařilo občanům vysvětlit, proč by měly být volby do Evropského parlamentu v něčem jiné.

A tak se do preferencí pro evropské volby ze všeho nejvíce promítly dvě okolnosti - malé komunikační schopnosti vládní trojky v evropských otázkách a obrovská nespokojenost s politikou a stylem kabinetu na domácí půdě.

Vypadá to, jako by se oním chybějícím centrálním tématem voleb stala kritika vlády Vladimíra Špidly.

Lídr evropské kandidátky opoziční ODS Jan Zahradil není tak úplně proti, když připouští, že nepopulárnost vlády má na volby do Evropského parlamentu vliv vždy v celé Evropě.

'Voliči oceňují kritiku integrace'

Podle Zahradila je však vedení ODS v průzkumech způsobeno ze všeho nejvíc tím, že čeští občané chtějí, aby je v Evropě zastupovali politici, kteří se do žádné integrace nehrnou po hlavě.

Slovo "nezávislý" může v české politice znamenat prakticky cokoliv, nebo také vůbec nic Ondřej Štindl, BBC Analýza: Když se nezávislí perou...

"Z průzkumů vyvozuji, že realistická politika, totiž že jsme se nebáli kritizovat některé aspekty evropské integrace a dojednané podmínky, odezvu u voličů nachází," míní Jan Zahradil.

Tezi, že kritika vlády se stala hlavním tématem historicky prvních evropských voleb v Česku, potvrzuje podle některých komentátorů i cesta Jozefa Zieleniece mimo vládní kandidátky.

To lze vysvětlit nejen tím, že jinak by Zieleniec nemusel na první místo dosáhnout, ale i tím, že se senátor zvolený za podporu Unie svobody chce distancovat od vládních stran.

Radikální Zelení

Na kritice postavila závěrečnou fázi své kampaně také Strana Zelených, která za hlavní téma evropských voleb považuje změnu provinciálních poměrů na české politické scéně.

Vazba občanů k politice je rozvolněnější a v takové situaci může zapůsobit reklamní trik Jan Hartl, sociolog

Jana Ulbrychová, dvojka zelené kandidátky a bývalá mluvčí předsedy Poslanecké sněmovny Lubomíra Zaorálka, k tématu voleb říká: "Představili jsme vizuální koncept kampaně, která kritizuje zejména spojenectví - i když nepojmenované - ODS a KSČM."

Zelení se do kritiky poměrů pustili hodně zostra a dostali se dokonce do konfliktu s prezidentem republiky, jehož obraz využívají na jednom z předvolebních letáků.

Na něm je Václav Klaus vyobrazen v koláži s předsedou KSČM Miroslavem Grebeníčkem jako příklad jediného registrovaného partnerství, které Zelení nepodporují.

Přiostření kampaně se Zeleným vyplácí, protože podle průzkumu STEM i SC&C mají kolem čtyř procent, v prvních průzkumech to bylo jen jedno procento.

V závěru kampaně ale bude silná konkurence, Od středy poběží na veřejnoprávní televizi a v rozhlase spoty všech stran. A jak připomíná sociolog a šéf STEM Jan Hartl, reklama nakonec vždy dokáže zabrat:

"Vazba občanů k politice je rozvolněnější, pluje na povrchu, a v takové situaci může zapůsobit reklamní trik či schopnost vytvořit příznivou atmosféru kolem několika kandidátů vybraných stran."

Podle Hartla je to povrchní přechodný moment, který se však v okamžiku voleb může do rozhodování voličů promítnout.