Dana Votýpková Praha

Temelín je jedním z dlouhodobých témat Zelených

Podle toho vypadá i jejich obliba u voličů. "V sociologických výzkumech STEM vycházejí Zelení už dlouhodobě zhruba do dvou procent preferencí. Jejich situace se příliš nemění," říká ředitel agentury STEM Jan Hartl.

Čeští Zelení zažívali lepší časy na začátku devadesátých let, kdy měly mezi lidmi odezvu jejich snahy o zlepšení životního prostředí, například odsíření elektráren.

Postupem času se ale nejpalčivější ekologické "průšvihy" z dob komunismu odstranily, a s tím upadal i vliv Zelených.

Strana vzniklá shora

Podle politologa Roberta Schustera dělají čeští Zelení tu chybu, že si už nedokáží najít a správně prezentovat aktuální, celospolečenská témata, jak to dokáží jejich kolegové v Německu nebo Rakousku, a že nemají pořádnou členskou základnu.

Mnozí, kteří nevědí, koho by volili, jmenují v průzkumech stranu Zelených, neboť mají pocit, že příroda a péče o životní prostředí ničemu neublíží Jan Hartl, STEM

"I když Zeleným v Rakousku i Německu hrozilo vypadnutí z parlamentu – v případě Německa k tomu dokonce v minulosti došlo-, neznamenalo to automatický konec i pro jejich 'zelenou myšlenku'."

"Jejich struktury na komunální úrovni totiž existovaly dále a dokázaly celé hnutí obnovit na úrovni celostátní. O existenci takové komunity v Česku hovořit nelze," domnívá se Rudolf Schuster.

Není žádným tajemstvím, že českou stranu Zelených postihla nemoc většiny českých politických stran. Její členové jsou rozhádaní, vznikají v ní platformy a ekologické problémy zastiňuje boj o moc ve straně.

"Česká strana Zelených vznikla shora, tím že se pár lidí domluvilo na jejím založení. Posléze se různé skupiny ve vedení obviňovaly, které z nich více či méně reprezentují 'zelenou ideu', což v konečném důsledku odradilo voliče a potenciální příznivce," říká politolog Robert Schuster.

Necelá dvě procenta voličů nedávají českým Zeleným šanci pro vstup do parlamentu. Podle politologů se jim nedaří zaujmout voliče tématy s celospolečenským rozměrem.

Zástupný politický subjekt

Výjimku tvoří snad jen jaderná elektrárna Temelín, kvůli které dala Zeleným svůj hlas i volička z Tábora, města ležícího necelých čtyřicet kilometrů od Temelína.

"Zelené jsem volila proto, že se mi jejich program zdál přijatelný pro budoucí pokolení," říká.

Jaký vlastně je podle Jana Hartla ze STEMU typický volič Zelených? "Není to pouze skupina mladých příznivců ekologických hnutí, ale jsou mezi nimi i lidé, kteří mají stranu Zelených za zástupný politický subjekt."

Podle Hartla mnozí, kteří nevědí, koho by volili, jmenují v průzkumech stranu Zelených, neboť mají pocit, že příroda a péče o životní prostředí ničemu neublíží.

Zelení v Evropě

Zatímco v České republice dávají Zeleným svůj hlas necelá dvě procenta voličů, v Německu dostali ve volbách před dvěma lety přes osm procent voličských hlasů.

Do parlamentu se dostali Zelení i v Rakousku a jsou vnímání jako nejvlivnější opoziční strana. Účast na vládě si vyzkoušeli Zelení i v Belgii a Francii.

Posílení politické role v rámci Evropy si Zelení z více než tří desítek zelených stran z různých evropských zemí slibují od vytvoření společné Evropské strany zelených, jejíž zakládací listiny byly v sobotu podepsány v Římě.

Podle politologa Roberta Schustera si ale čeští Zelení od tohoto nového uskupení nemohou nic slibovat, dokud si, jak se říká "nezametou před vlastním prahem".