Přehled českého tisku

Úterý 2. července 2002

předcházející

Připravil Daniel Kaiser

Koaliční vláda na dosah

Všechny hlavní české deníky dnes samozřejmě začínají zprávami o povolebních jednáních mezi ČSSD a Koalicí a z titulků čtenář vyčte, že ke konečnému plácnutí už je jen krůček. Chybí už jen dohoda o tempu, jakým by se měl vyrovnávat rozpočtový deficit, o majetkovém přiznání a plošných přídavcích na děti.

Mladá fronta Dnes nadto hlásí, že Koalice si už vybrala a sociálním demokratům i předložila své adepty na ministry.
"Na závěr jednání chtěli lidovci a unionisté předat sociálním demokratům své seznamy budoucích ministrů. Ti je odmítli s tím, že je příliš brzy. Špidla svým partnerům zopakoval jen to, že v příští vládě bude mít jeho strana dvakrát více křesel. To znamená, že na Koalici zbude pět nebo šest ministerských funkcí," píše Mladá fronta.

List dodává, že nejpravděpodobnějšími ministry lidové strany budou Cyril Svoboda, Milan Šimonovský nebo Libor Ambrozek, zatímco pokud jde o Unii, citují nejmenovaného člena jejího vedení, který tipuje, že jeho strana prosadí do vlády Vladimíra Mlynáře a Pavla Němce.

Právo o koaličním pnutí

Deník Právo, jak je u něj v posledních dnech obyklé, se zaměřuje na pnutí v Koalici. Unionisté prý kritizují lidovce, že jsou schopni kývnout sociálním demokratům na všechno, jen aby už byli ve vládě, lidovci naopak unionistům vytýkají přehnané ambice a navíc i kontakty, které Hana Marvanová navázala s předsedou ODA Michaelem Žantovským.

Oficiálně ale lidovci proti konzultacím mezi Marvanovou a Žantovským nic nemají, alespoň když mluví s Právem: "Místopředseda lidovců Milan Šimonovský označil schůzku za překvapující, i když si nemyslí, že by to zlomilo jejich spolupráci. Uvedl, že osobně proti lidem z ODA nic nemá a normálně se s nimi zdraví, ale neumí se smířit s jejich dluhy," odkrývá Právo pokličku nad děním v Koalici.

Místopředseda vlády Pavel Rychetský jí ve stejném deníku v rozhovoru ještě vzkazuje, že kdyby někdy chtěla z vlády odejít, vláda se prostě doplní někým jiným.

A na téma Unie svobody ještě sloupkař Práva Jiří Hanák:"Hana Marvanová strunu trpělivosti svých vyjednávacích partnerů na nejzazší mez napjala svým setkáním s Michaelem Žantovským. Býti Špidlou či Svobodou, pomysleli bychom si cosi o tom, že k jednacímu stolu přivádí tichého koaličního partnera. Neznáme samozřejmě obsah onoho rozhovoru. Těžko jí však předseda ODA poradil: udělej ústupky, jen tak zabráníš menšinové vládě s podporou komunistů. Z hlediska pravice by to byl odpovědný postup. Trpíme však podezřením, že mikroskopická ODA sní svůj sen o autentické pravici a že Marvanové tento sen není nepříjemný. I za cenu zničení vlastní strany? Bez účasti ve vládě by se rychle stala druhou ODA, artefaktem sbírek kuriozit."

Privatizace ČEZ

Vytváření nové vlády ale zastiňuje skutečnost, že tu pořád funguje menšinový jednobarevný kabinet Miloše Zemana. A ten prosadil svoji představu privatizace energetického monopolu ČEZ - v pátek totiž Fond národního majetku podepsal s ČEZem smlouvu o jeho spojení s regionálními distributory proudu a naplnil tak plány dosluhujícího ministra průmyslu Grégra.

Petr Fischer v Lidových novinách k privatizaci ČEZu píše:"Rozvodné sítě spojené s výrobci energie vytvářejí mohutný státní monopol. Stát tak drží v ruce výrobní trh i cenovou kontrolu nad ním, což s proklamovanou konkurencí nemá mnoho společného. Spojení jde i proti směrnicím Evropské unie, jež do roku 2004 počítají s oddělením prodeje a výroby energie. ČSSD nic z toho nevadí. Vznik kolosu považuje za nutný krok k úspěšné privatizaci energetiky. Skutečné propojení ale bude nějaký čas trvat, hned tak se prodávat nebude. A "superčez" zatím do rozpočtu dodá jisté miliardy. Monopolní politická ekonomie podle ČSSD začíná být opravdu "zábavná".

Jiný monopol, Transgas, sociální demokraté stihli zprivatizovat ještě před volbami, a jenom díky penězům za Transgas a splátkám z ruského dluhu skončilo hospodaření státu v prvním pololetí schodkem 900 milionů korun. Na konci roku ale bude schodek v rozpočtu nejméně 80miliardový - v druhé půlce roku totiž do státní kasy žádné peníze z privatizace nepřijdou.

A Jiří Němeček si v redakčním komentáři Hospodářských novin stěžuje, že ekonomická logika sténá. "Pořád se dokola opakuje věc, kterou politikům ekonomové věčně vyčítají: Z mimořádných příjmů se hradí běžné výdaje. Místo aby se tyto prostředky použily třeba na tolikrát omletou důchodovou reformu. Všichni s ní sice souhlasí, nikomu se ale nechce dát jí do začátku slušné věno. Poklidné odsouvání problému sociálně demokratickými špičkami do nedaleké budoucnosti je krátkozraké a ekonomicky nezdůvodnitelné. To dnes máme ještě nějaké privatizační příjmy, dnes je ekonomika v růstu. Kdy jindy odložit peníze na horší časy, kdy jindy zahájit finančně i společensky bolestivé, ale přesto potřebné změny?

"Dominátor v.v."

A jakoby český penzijní systém nebyl už tak dost zkoušen, přibyla mu včera další zátěž. Soudě alespoň podle titulku v Lidových novinách, které píší: Hašek přistál, čeká ho důchod. Slavný hokejový brankář Dominik Hašek ukončil dvanáctiletou karéru ve Spojených státech, vrátil se do Čech a už nikdy prý nechce chytat. Podle toho, co Hašek řekl Večerníku Praha, bylo těžké oznámit konec. Milion lidí v ulicích Detroitu na něj třičtvrtě hodiny křičelo: Ještě rok! Hašek prý se ale chtěl rozhodnout v klidu, bez vlivu šampaňského.