Přehled českého tisku

Pondělí 1. července 2002

předcházející

Připravil Daniel Kaiser

Koaliční jednání nové vlády

Tak vedle fotografií rozjásaných brazilských fotbalistů, kteří včera v Japonsku porazili Němce a stali se mistry světa ve fotbale, si nejvíc prostoru vydobyla víkendová jednání sociálních demokratů s Koalicí o nové vládě.

Rozhovory se - tak se to aspoň zdá českým novinářům - poprvé významně zadrhly. Například Mladá fronta Dnes v titulku ohlašuje, že "jednání se zkomplikovala" a Právo ukazuje i na údajného hlavního viníka: podle jeho titulku - cituji - "Marvanová brzdí jednání o vládě."

Právo oznamuje, že rozhodující síla budoucí vlády se definitivně rozhodla nevzít do vlády místopředsedu Unie svobody Ivana Pilipa a Hospodářské noviny přicházejí se jmény, která do vlády chtějí protlačit lidovci: Cyrila Svobodu na ministerstvo zahraničí, Zuzanu Roithovou na ministerstvo zdravotnictví a Libora Ambrozka do čela ministerstva životního prostředí. Ministerstvo spravedlnosti pro šéfku unionistů Hanu Marvanovou prý zatím jisté není - Pavel Rychetský jí do vlády nechce, ale designovaný premiér Špidla ho podle HN nepodpořil.

Podle Práva ale Marvanová ztrácí u sociálních demokratů body. Zdroj z Lidového domu totiž spřízněnému Právu k jednáním řekl: "Nic není ztraceno, dohoda je stále možná, ale zdržuje unie, především paní předsedkyně." Naopak nejmenovaná spolupracovnice Hany Marvanové o své šéfové Právu řekla: "Z jednání má pocit, že si Svoboda se Špidlou už plácli a teď jde jen o to, zlomit unii.

Redaktor Práva Kamil Houska nicméně ve svém komentáři nazval Unii svobody - DEU žábou na prameni, která možná nakonec pohřbí budoucí vládu a dále soudí: "Je jisté, že skupina těch unionistů, kteří by raději dali ČSSD košem - i za cenu že strana další čtyři roky v opozici a bez vlivu nepřežije - není vůbec malá. Mohlo by se proto docela dobře stát, že že se zopakuje situace z roku 1998. Jen s tím rozdílem, že by vláda těchto tří stran neskončila na jednom umíněném člověku jménem Jan Ruml, ale na jeho stranických klonech," píše Kamil Houska v Právu.

Šéfkomentátor Mladé fronty Dnes Martin Komárek naopak tvrdí, že rozpory jsou přímo naprogramované v rozdílných volebních programech, ale stejně tak jsou jednající strany v podstatě předurčené k tomu, aby ty rozpory překonaly: "Otevřeny zůstaly zejména otázky, v nichž se nejsilněji sráží liberální a solidaristický názor na život. Rozpočtový deficit, deregulace nájemného a svoboda na trhu s byty, registrační pokladny a majetková přiznání, to jsou věci, v nichž se Hana Marvanová a Vladimír Špidla mohou shodnout stěží. (...) Oproti bouři před čtyřmi roky je letošní sestavování vlády uspávající."

"Nepadají silná slova, nikdo se nezavazuje uzlem smrti, nerodí se překvapivá řešení. Z dramatu ovšem v osmadevadesátém povstal zmetek, který nakonec neprospěl nikomu. Pokud se při nudné schůzi roku 2002 podaří ulomit nejnemodernější hroty sociálnědemokratického programu, nemůže se stát nic horšího. Naopak může vzniknout demokraticky cítící vláda, se kterou může žít i ten, kdo s jejím programem nesouhlasí," tvrdí Martin Komárek v Mladé frontě Dnes.

Kavanovy židle

Rodící se vláda sociální demokracie a Koalice má ale většinu pouhého jednoho hlasu a i ten by jí mohl chybět. Čerstvě zvolený poslanec sociální demokracie a dosluhující ministr zahraničí Jan Kavan má totiž podle zpráv v dnešních novinách už prakticky jisté zvolení do křesla předsedy Valného shromáždění Organizace spojených národů.

Kavan by měl tuto spíše prestižní funkci vykonávat rok, ale - jak upozorňují Lidové noviny - nejvíc práce má předseda Valného shromáždění na podzim a v zimě, tedy přesně v té době, kdy by vládní většina v české dolní sněmovně měla prosazovat ve Sněmovně státní rozpočet. A Lidové noviny se Kavanovým dvěma židlím věnují i v komentáři Petrušky Šustrové:

"Návrhy, které Jan Kavan komplikované budoucí situace předkládá, jsou eufemisticky řečeno překvapivé. Změnit jednací řád sněmovny kvůli jednomu poslanci, byť se jmenuje Jan Kavan? Nebo hledat finanční zdroje, jež by mu uhradily lety mezi New Yorkem a Prahou? To jsou odvážné požadavky a nebude divu, když s nimi Kavan nepochodí. Člověk by předpokládal, že chce-li někdo zastávat dvě takové funkce, měl by předem zvážit, zda je to vůbec časově a technicky možné.

Jenže ono je to těžké: není-li zvolení jisté, kandiduje ambiciózní politik radši všude, kde to jen jde. A potom: Valnému shromáždění bude Kavan předsedat pouhý rok, zatímco poslancování mu může vydržet čtyřikrát tak dlouho. A protože myslí na zadní kolečka, nechce se mu do toho nejprostšího řešení: vzdát se poslaneckého mandátu a uvolnit místo někomu, kdo bude ve sněmovně skutečně pracovat."

Ode dneška platí nový "drogový zákon"

Dnešním dnem vstupuje v platnost novela zákona o omamných látkách. Ta trestá propagaci drog až pětiletým vězením a někteří umělci se bojí, že by mohla být aplikována i na jejich produkty. Proto dnes řada hudebníků pořádá protestní koncert na Střeleckém ostrově v Praze nazvaný Umění proti cenzuře a jeden veřejně činný muž, který se také cítí v ohrožení, publicista Jiří X. Doležal, Hospodařským novinám řekl, že zítra, tedy v úterý - se s některými svými kolegy půjde preventivně udat na policii. Poslanec ODS Ivan Langer, Hospodářskými novinami titulovaný jako drogový liberál, varuje: Ze zákona se může stát nebezpečný bič, který bude práskat vždy, když se to policii bude hodit.