| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
| Zprávy: Británie |
| 22. srpna 2003, 12:01 SEČ |
| Britské týdeníky 33/2003 |
 |
| Připravila Eva Rybková Všechny britské politické týdeníky se podrobně věnují výpovědi britského premiéra Tonyho Blaira před komisí lorda Huttona, která vyšetřuje smrt britského zbrojního experta Davida Kellyho. NASA:Ztracena ve vesmíru? Časopis Economist nicméně svoji titulní stránku a hlavní komentář věnoval budoucnosti amerického kosmického výzkumu. Reagoval tak na zprávu nezávislé komise pro vyšetřování havárie raketoplánu Columbia, která byla zveřejněna tento týden. Vyšetřovatelé v ní nelítostně kritizovali americkou vesmírnou agenturu NASA. Economist se ke kritice přidává a tvrdí, že Amerika a její daňoví poplatníci potřebují lepší způsob, jak pokračovat ve vývoji kosmické dopravy. "Americké raketoplány budou bezpochyby ještě několik let létat...vyšetřovací komise ale tvrdí, že do roku 2010 musí všechny stroje dostat zcela nové technické osvědčení. Existuje mnoho důvodů si myslet, že špatné konstrukce ze sedmdesátých let, technickou kontrolou neprojdou anebo náklady na opravu budou příliš vysoké." Podle Economistu je znepokojující hlavně poměrně značná pravděpodobnost dalších katastrof. Vyšetřovatelé i odborníci se shodují v tom, že je třeba americké raketoplány vyřadit z provozu co nejdříve. Jak ale zajistit dopravu na rozestavěnou Mezinárodní kosmickou stanici? "Řada zemí investovala do této stanice velké peníze. Podle našeho názoru, který zastáváme (Economist) už delší dobu, jsou to vyhozené peníze. Většina vědeckých výzkumů by se mohla dělat laciněji a efektivněji s pomocí automaticky řízených raket. Není třeba astronautů na to,aby mačkali knoflíky. Mezinárodní stanice zase stále krouží po oběžné dráze, ale nijak tím neposunuje hranice vědy. Raketoplán a stanice spíše vědecký výzkum zpomalují, než aby ho posunovaly dopředu." Tvrdí Economist a navrhuje, aby se vesmírná doprava stala rutinou v rukou soukromých firem a aby se NASA soustředila na dlouhodobé projekty a výzkum Marsu. "Zatím se utratily z kapes daňových poplatníků miliardy dolarů, jen aby asi 400 lidí mohlo cestovat do vesmíru. Kyvadlová doprava raketoplánů bezpochybně brzdí vývoj soukromého vesmírného průmyslu a nové soukromé společnosti se potýkají s omezeními, které pro NASU neplatí. Odstraňte bariéry, zrušte kyvadlovou dopravu na vesmírnou stanici a privátní průmysl může rozkvétat. Pak ti, kteří jednou sledovali perfektní přistání Columbie, mohou sami zažít vzrušující let do vesmíru a NASA může opravdu začít posunovat hranice vesmíru. " Prokletí neviditelné ruky Obyvatelé západního světa se topí až po krk v dluzích. O finanční krizi, které údajně stojí tváří v tvář hlavně příslušníci střední třídy, píše Ann Pettifor pro levicový New Statesman. "V osmdesátých a devadesátých letech uvolněná finanční politika a deregulace úvěrů daly stály u rozkvětu obchodu s kreditními kartami a nízké úroky motivovaly konzumenty půjčovat si ve stylu "po nás potopa". A dluhy rostly. Americká a britská střední třída však půjčkami a utrácením hrdinně drží nad vodou zkomírající hospodářství." Píše New Statesman. Příslušníci vyšší vrstvy naopak podle týdeníku celou dobu spokojeně sledovali, jak centrální banky pomáhaly zvětšovat úvěrovou bublinu a tím tak přispívaly k růstu cen zboží. "Ekonomická politika, která definuje globalizaci, způsobuje, že se reálné příjmy nižší a střední třídy snižují. Nárůst dluhů není ale jejich chybou. Byli nuceni si půčovat, aby tak kompenzovali své nižší výdělky. Bohatí si naopak mohou užívat svých nafouklých aktiv a nemají potřebu si půjčovat." Ann Pettifor ve svém článku cituje závěry z výroční zprávy organizace New Economics Foundation. Podle ní má zadlužení a deflaci západního světa na svědomí právě liberalizace financí. "Revoluční rozhodnutí otevřít kapitálové trhy, za kterým stojí politici, nikoli obchodníci nás vracejí zpátky do minulosti. Za prezidentů Nixona a Reagana v Americe a Margaret Tchatcherové v Británii a jejich následovníků politici a šéfové centrálních bank opustili své role strážců národních financí a předali tutu významnou pravomoc neviditelnému a nevypočitatelnému finančnímu sektoru." Tvrdí Ann Pettifor a doporučuje vládám, aby národní finančnictví vzaly rychle zpátky pevně do svých rukou. Economist se ještě krátce vrací k tématu dovolených. Francouzští politici i podnikatelé trávili letošní dovolenou v netradičním pracovním tempu. Konec národních prázdnin? "Tradičním masový srpnový exodus z velkých francouzských měst v srpnu končí tento víkend tradiční masovou vraždou na francouzských dálnicích - zdá se, že celý národ se snaží vrátit domů ve stejný den a nastoupit do práce 1. září. Méně tradičně se stále větší počet politiků a podnikatelů rozmýšlí zda vůbec na dovolenou odjet." Řada francouzských firem stále nutí své zaměstnance vzít si v srpnu měsíc dovolené, ať už se jim to líbí, nebo ne. Ale protože jinde ve světě nerespektují měsíc franzouzských prázdnin, francoužští šéfové si musejí brát mobilní telefony a laptopy i na pláž. Tento srpen museli navíc o dovolené pracovat i francouzští státníci, pokračuje týdeník. "Letos se nezastavila ani politika. Francouzský ministr zdravotnictví bojuje o svůj politický život, protože nedokázal uchránit tisíce starých lidí před smrtí z horka. I prezident Jacques Chirac musel z dovolené poslat kondolenci k úmrtí frazcouské herečky a pak musel čelit nařčení, že nekondoloval pozůstalým obětem vlny veder." C´était la vie... |
| | |
| |
| Odkazy na internetu: | |
| |
 | Economist |
| Spectator |
| New Statesman |
| BBC neodpovídá za obsah stránek, které jí nepatří. | |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 00:49 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
