První dávka kmenových buněk z lidských embryí, vyvinutá v britské laboratoři, má být uložena ve speciální bance a zpřístupněna uznávaným vědcům z celého světa.
Kmenové buňky mají schopnost vrůst do lidské tkáně. Vědci nyní chtějí nalézt způsob, jak v laboratoři vytvořit části lidského těla.
Ty by měly být použity v případě, kdy původní části zasáhne nemoc nebo odumřou.
Doktorka Vivienne Nathansonová, předsedkyně oddělení vědy a etiky v britské lékařské asociaci říká, že dnešní krok je velmi významný.  |  |  |  |  | | | Je to další krok na cestě, na jejímž konci bychom měli být schopni aplikovat kmenové buňky do určitých tkání. | |  |  | Dr. Vivienne Nathansonová |  |
Vědci by například mohli použít buňky ze slinivky, která produkuje inzulín. Pokud by je mohli transplantovat diabetikům, znamenalo by to, že by mohli jejich cukrovku účinně léčit.
Odborníci by ale také mohli laboratorně vyvíjet nové tkáně, třeba kůži pro oddělení popálenin.
Pacienti s popáleninami umírají často jen proto, že lékaři nemají dost kůže na postižené oblasti. Podle doktorky Nathansonové by se tak daly zachránit doslova miliony životů.
Až dosud bylo obtížné takové buňky uchovat, šlo o velmi nákladnou záležitost, která vyžadovala odborné expertízy a speciální zařízení.
V bance budou buňky za přijatelnou cenu dostupné každému, kdo vede eticky vyhovující výzkum. Kritici však užívání lidských embryí odsuzují jako první krok směrem ke klonování lidí. |