| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
| Zprávy: Británie |
| středa 25. září 2002, 16:43 SEČ | ||||
| Blairova obhajoba útoku na Irák | ||||
 Důkazní materiály o nebezpečnosti Iráku obsahují i satelitní snímky | ||||
| Britská vláda v úterý ráno zveřejnila dlouho očekávanou zprávu, která na padesáti stránkách shrnuje důvody proč by mělo mezinárodní společenství zasáhnout proti Iráku a jeho zbraním hromadného ničení. Dokument má 55 stran a vychází ze studií dvou mezinárodních institucí - londýnského Mezinárodního institutu pro strategická studia a washingtonského Centra pro strategická a mezinárodní studia a z práce britských tajných služeb. Podle kritiků akce proti Saddámu Husajnovi nepřinesl nové důkazy, které by je předsvědčily o nutnosti vojenského zásahu. Zpráva často uvádí nekonkrétní fakta a hemží se výrazy typu "udajně" a "pravděpodobně". Na druhou stranu je těžké si představit, že by dokument sestavený na základě poznatků tajných služeb a svědectví přeběhlíků mohl vypadat nějak zásadně jinak. Irácká hrozba Podle svazku by Irák například měl mít do pěti let vlastní jadernou zbraň a snaží se v afrických zemích získat potřebné množství uranu.
Irák pokračuje ve výrobě chemických a biologických zbraní a pracuje na tom, jak oklamat inspektory OSN, pokud se do země vrátí. Část zbrojních systémů je prý mobilní a je možné je ukrýt někde v nákladním autě, což prakticky vylučuje jejich odhalení. Názor zbrojních expertů Zbrojní experti nejsou k materiálu tak kritičtí. K těm nejznámnějším v Británii patří Paul Beaver, který sice nenašel ve svazku dokumentů žádný převratný, mimořádně úderný fakt, který hledal, i přesto ale obsahuje dost důkazů, že Saddám vojensky ohrožuje jiné země. Podle šéfredaktora specializovaného britského periodika Jane's Intelligence Digest Alexe Standishe Irák nepředstavuje reálné nebezpečí pro Západ, ale spíše v rámci regionu - zvláště ohrožen je prý Izrael, protože jak zjistila instituce Jane´s Intelligence, Saddám mohl mít v minulosti přístup k deseti až dvaceti raketám typu al-Husajn.
"Myslím, že nynější závěry o přístupu Iráku k zbraním hromadného ničení jsou velice podobné těm našim z 9. září. Tento dokument však navíc uvádí tři věci: Jednak podrobně popisuje iráckou síť pro získávání štěpných materiálů, dále předkládá důkazy o snaze Bagdádu získat balistické střely s doletem delším než 650 kilometrů. A za třetí předkládaný materiál ukazuje, že se Irák na návrat zbrojních inspektorů připravuje sofistikovanějšími metodami utajení. Zdokonalili i mobilní laboratoře na vývoj biologických zbraní, o kterých jsme referovali i my. Zpráva jasně ukazuje, že zbraně hromadného ničení tvoří hlavní jádro vojenského plánování Saddáma Husajna. Jak už jsme uváděli sami, existují pokyny, podle kterých jsou na polní velitelé delegovány práva použít chemické a biologické zbraně. Irácká armáda je schopna tyto zbraně aktivizovat do 45 minut. Tím chci jen ilustrovat, že arzenál hromadného ničení je pro něj mnohem klíčovější než konvenční zbraně." Blairův projev Několik hodin po zveřejnění zprávy začalo mimořádné zasedání Dolní komory britského parlamentu věnováné výhradně Iráku, na kterém se snažil premiér Tony Blair předsvědčit poslance o nutnosti podpořit Spojené státy v jejich akci proti režimu Saddáma Husajna. Tony Blair nejprve obecně shrnul historii mezinárodních zbrojních inspekcí v Iráku a pak citoval konkrétní pasáže z dnes zveřejněného souboru dokumentů.
Vojenské akce Spojených států a Velké Británie sice vojenské programy Iráku zdržely, ale nezastavily," řekl Tony Blair. Po Blairově vystoupení následovala debata, která se protáhla asi do deseti večer. Přijetí jeho Blairových slov bylo nejednoznačné především mezi poslanci jeho vlastní labouristické strany. Nicméně média v předvečer debaty předvídala roztržku daleko vážnější než k jaké došlo. S asi nejostřejší kritikou postoje Londýna a Washingtonu k Iráku vystoupil labouristický poslanec George Galloway, který v posledních letech několikrát navštívil. Hlas opozice Předseda konzervativců Iain Duncan Smith pochopitelně Tonyho Blaira kritizoval. Například za to, že se nikdy osobně nesetkal s představiteli irácké opozice, za to, že vláda nemá jasno v tom, jak bude Irák organizován po případné invaze. Nakonec dal ale jasně najevo, že nebude-li zbytí, vojenskou akci podpoří.
O účasti Velké Británie na případné invazi do Iráku britští poslanci hlasovat nebudou. Parlamentní rozprava skončí hlasováním pouze o tom, že debata je přerušena, což ve skutečnosti znamená, že parlament tím dá důvěru vládě, aby v této věci dál rozhodovala sama. Rozčilení nad absencí hlasování o věci samé je patrné na obou stranách politického spektra, ale vláda Tonyho Blaira byla zásadně proti tomu, aby parlament hlasováním rozhodoval o strategii vlády vůči Iráku i vůči vlastním spojencům - a byla to nakonec vláda, kdo v tomto souboji uspěl. |
| | |
| |
| Další informace: | |
| |
 | 25. září 2002 Britský tisk o parlamentní rozpravě |
| 24. září 2002 Blair předložil důkazy o iráckých zbraních |
| 22. září 2002 Britský odpor k válce s Irákem |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 00:48 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
