|
V Británii se jedná o přistoupení Turecka k EU | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Ve velšském Newportu britský ministr zahraničí Jack Straw hostí své resortní kolegy z ostatních zemí Evropské unie. Neformální schůzka ministrů zahraničí má široký rejstřík témat: od vztahů s Ruskem přes kontrolu íránského jaderného výzkumu až po zahájení vstupních rozhovorů s Tureckem. A právě Turecko je nejdůležitějším bodem schůzky. Loni v prosinci Unie slíbila Turkům, že s nimi začne jednat letos 3. října. Od té doby se uvnitř unie zvedá vůči turecké přihlášce odpor. Evropská unie ale o posunutí nebo odložení rozhovorů na neurčito neuvažuje. Předsedající Británie, která patří k největším přímluvcům Turecka, dál trvá na dohodnutém harmonogramu a start jednání 3. října si určitě bude chít ohlídat. Popuzeni Tureckem Je ale pravda, že kolem přihlášky Turecka roste napětí, nejdřív se na začátku léta při referendech o evropské ústavě ve Francii a v menší míře v Nizozemsku ukázalo, že spoustu voličů vidina Turecko v Evropě popuzuje. Potom také přes léto francouzská a hlavně rakouská vláda čím dál víc dávaly najevo určitou zdrženlivost. Rakouská ministryně zahraničí Ursula Plassniková teď dokonce před schůzkou v Newportu rozeslala svým kolegům dopis, ve kterém zdůrazňuje, že Evropská unie musí zvažovat i jiné možnosti než plné členství Turecka. "My jsme se vždycky přimlouvali za to, aby ta jednání zůstala otevřená - a z dobrého důvodu: Unie má totiž omezenou absorpční kapacitu. Musíme mít stále na paměti, do jaké míry jsou členské státy připraveny přijmout tak důležitou zemi, jakou Turecko je," tvrdí rakouská ministryně zahraničí Ursula Plassniková. Uznává ale, že s takhle ostře vyhroceným názorem bude v Newportu nejspíš sama. Spor o Kypr Jednání s Ankarou budou skoro určitě zahájena podle plánu. V ten samý moment ale zřejmě začne turbulentní fáze vztahů mezi Unií a Bruselem. Teď v posledních dnech se znovu vynořila vážná komplikace, kterou je status Kypru, tedy jeho jižní, Řeky obydlené části, která do Evropské unie vstoupila v poslední vlně rozšiřování, spolu třeba s Českou republikou.
Turecko, které má jakýsi patronát nad severokyperskou republikou, Republiku Kypr neuznává a Evropská unie trvá na tom, že ji Turecko uznat musí ještě před zahájením rozhovorů. To ale Turecko v červenci explicitně vyloučilo, když s evropskou 25, tedy i Kyprem, podepisovalo celní unii. Zatím není pravděpodobné, že by Ankara kvůli jedné prestižní formalitě chtěla riskovat desítky let starou snahu nějak se dostat do Evropy. Jenže jejího sporu s Kyprem už se teď chytají vlády, které po Turecku v Unii netouží. Například předseda francouzské vlády De Villepin před pár dny řekl, že je nepředstavitelné, aby mohly rozhovory bez tureckého uznání Kypru vůbec začít. Formulováním odpovědi prý ministři strávili většinu čtvrtečního odpoledne. Britská strana šla do jednání s tím, že bude ohlazovat hrany, brzdit emoce, aby celá záležitost zbytečně neeskalovala. Francouzský prezident Chirac sice Turky v jejich úsilí podporuje, jeho vyzyvatel, populární ministr vnitra Sarkozy je ale proti. Proti členství Turecka je i Angela Merkelová, která už za měsíc touhle dobou zřejmě bude kancléřkou Německa. |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||