| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Středa 24. dubna 2002 - 13.26 SEČ Soud v Glasgowě zrušil vynucenou svatbu
Připravil Daniel Kaiser Ve skotském Glasgowě včera soud zrušil manželský svazek mezi Aneekou Sohrabovou a Rajou Sulmanem Khanem. I když jinak nejsou rozvedení manželé širší veřejnosti známí, obyčejné rozvodové řízení to rozhodně nebylo. Soud v závěrečném rozsudku uznal Aneečinu verzi: k sňatku byla donucena svými rodiči, když jí bylo šestnáct let, o svatbě se dozvěděla týden před tím, než se měla v místní mešitě konat. Ženich přijel do Británie tři měsíce před svatbou. Tomuto typu svateb se v Británii říká vynucená svatba. V muslimských rodinách bývá zvykem, že do výběru partnera hodně mluví rodiče a svatba se proto nazývá zorganizovaná nebo dohodnutá. V těchto případech není jasné, jak často musejí rodiče svoje děti k takové svatbě nutit, tedy jak často je to vynucená svatba. Obdobná sňatková politika byla ještě před několika generacemi běžná i v Evropě. Sňatky uvnitř komunit Některé asijské rodiny usazené v Británii se dohodnou s jinou rodinou v zemi, odkud oni nebo jejich předci do Británie přišli, například v Pákistánu, že se jejich děti vezmou. Všeobecně se má za to, že nucených svateb je v Británii každý rok uzavřeno asi jeden tisíc. Aktivistky ženských skupin ale tvrdí, že toto číslo je jen špičkou ledovce. Podle případů, které čas od času proniknou do novin, odvezou rodiče svoji dceru, většinou nezletilou, do země svých předků a tam ji představí ženichovi. Dívka se po nějakém čase vrátí domů do Británie, vyhlédnutý ženich poté přijede za ní, ožení se s ní a zůstane v Británii. Bez ohledu na to, co si nevěsta myslí. Příslušníci pakistánské komunity v Británii se tímto způsobem snaží zabránit "pobritštění" svých potomků. Zeť z Pákistánu má být zárukou, že k "pobritštění" či "pozápadnění" u jejich dcery nedojde. Není jasné, kolik takto provdaných žen se svatbou souhlasí, problém přichází u těch, které spokojeny nejsou. Výhrůžky dívkám Pokud mají odvahu postavit se proti svojí rodině a vlastně proti svojí komunitě, ocitají se v nelehké situaci. Navíc to mají tyto ženy o to těžší, že často žijí nebo jsou dokonce záměrně drženy uvnitř své etnické skupiny. Mají proto pak problém orientovat se ve společnosti, nevědí, jak fungují soudy a policie. Rodiče prý takovým disidentkám často vyhrožují, že je pošlou z Británie pryč, třeba právě do Pakistánu, který mladá děvčata samozřejmě vůbec neznají a mají z něj strach, což například u soudu uvedla i Aneeka Sohrabová. Jeden doktor nedávno v novinách popisoval, že mu do ordinace chodí mladé ženy, které jejich rodiče bijí, viděl i zmrzačené ženy, nedávno koneckonců se takový případ stal ve Švédsku v jedné kurdské rodině, kde otec svojí dceru za to, že chodila s jedním Švéda, zabil. Opatření proti nuceným svatbám Ministr vnitra David Blunkett na začátku února proti nuceným svatbám vystoupil. Doslova řekl, že by si přál, aby se příslušníci menšin víc snažili najít si partnera v Británii. Přiženění partneři by napříště měli dostávat občanství až po delší zkušební lhůtě. Ministerstvo zahraničí zase vyrobilo film, který se promítá ve školách, aby žáci věděli, jak se můžou bránit případnému nátlaku rodičů a jejich hrozbám, že budou poslány z Británie. Jedná se ovšem o velmi citlivou věc, kritici vlády tvrdí, že se plete do práv etnických menšin, jiní zase naopak, že dělá málo a že nehájí osobní svobody jednotlivců z těchto menšin. Související odkazy:
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Zpět nahoru | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||