Summit provázejí demonstrace, kterých se účastní i eskymáci ze severu Kanady

Jde o první podobnou schůzku od začátku letošního roku, kdy vstoupil v platnost takzvaný Kjótský protokol o snížení emisí skleníkových plynů.

Jednání v Kanadě se účastní zástupci sto devadesáti zemí.

Jejich cílem je projednat dlouhodobá opatření na boj proti klimatickým změnám po roce 2012, kdy platnost Kjótského protokolu vyprší.

Jak ale uvádí zpravodaj BBC v Montrealu, mezi rozvojovými a vyspělými zeměmi zůstávají neshody, týkající se limitů na produkci skleníkových plynů.

Zástupci Evropské unie a Spojených států se zase nemohou dohodnout na dlouhodobých opatřeních, která by zamezila klimatickým změnám.

V Montrealu proběhla masová demonstrace

V sobotu se v Montrealu sešly tisíce aktivistů, kteří požadovali účinnější postup proti klimatickým změnám.

K protestu se připojili i kanadští eskymáci (inuité). Upozorňovali na to, že v důsledku oteplování ubývá ledu v arktických oblastech, což ohrožuje jejich budoucnost.

Za hlavního viníka označují Spojené státy, které svým přístupem výrazně přispívají ke globálnímu oteplování Země.

Demonstrace se konaly i v dalších zemích. V Londýně požadovalo další kroky proti globálnímu oteplování asi sedm tisíc demonstrantů.

Vyzývali vládu, aby důsledně snižovala škodlivé emise.

Podobné protesty byly svolány v nejméně třiceti dalších zemích, například ve Francii, v Německu, v USA, v Japonsku, v Brazílii, v Jihoafrické republice, v Austrálii a v Bangladéši.

Světový fond na ochranu přírody (WWF) koncem listopadu opět varoval před nebezpečím globálního oteplování.

Zároveň vyzval Evropskou unii i celý svět k ještě rychlejšímu snižování emisí, než s jakými počítá Kjótský protokol.

Klimatické změny podle ochránců přírody způsobují stále častější povodně, sucha či hurikány.