OSN tvrdí, že je letecký most je třeba jako ve 40. letech v Berlíně

Organizace Spojených národů předtím varovala, že záchranářům a humanitárním organizacím chybí peníze, což podle ní ohrožuje mnoho životů.

Zástupci OSN v Pákistánu si stěžují, že organizace zatím dostala jen pět procent požadovaných prostředků.

Naznačují také, že kdyby se objevila další vlna úmrtí, byli by za to zodpovědní ti, kteří s uvolňování peněz otálejí.

'Horší než tsunami'

Koordinátor humanitární pomoci OSN Jan Egeland prohlásil, že situace po zemětřesení v jižní Asii je horší než po ničivých vlnách tsunami.

"V Kašmíru zůstává víc lidí v těžko dostupných oblastech, je tam víc raněných než po tsunami a tyto dva faktory vedou k tomu, že den za dnem umírá víc lidí," stěžoval si Jan Egeland.

	Lidé v Kašmíru jsou v těžko dostupných oblastech

Jeho názor sdílejí i humanitární pracovníci v terénu.

Na každém nově dosaženém místě záchranáři objevují velké počty lidí s bolestivými zraněními, kterým se od zemětřesení nedostalo lékařské pomoci.

Letiště v Islámabádu a vojenská základna v oblasti jsou pod obrovským tlakem. Malé vesnice v horách jsou po silnicích stále nedostupné.

Stále vzlétají vrtulníky, do oblasti putují náklady na mulách a týmy záchranářů se přesunují pěšky.

V následujících týdnech by se měly do odlehlých horských vesnic v Himalájích dostat vařiče, přikrývky a stany, aby tamní lidé přečkali zimu.

Varování před minami

Nevládní organizace varují, že obyvatelům Kašmíru, kteří žijí poblíž linie příměří oddělující indickou a pákistánskou část, hrozí kvůli zemětřesení zvýšené nebezpečí nášlapných min.

Podle organizace Global Green Peace je pravděpodobné, že se při sesuvech půdy zaviněných zemětřesením přemístily tisíce min.

Vlády Indie i Pákistánu ale podobné obavy odmítají.

Jakékoli případné poškození minových polí se podle nich v obydlených oblastech nijak neprojeví.