Hlasovací právo má 47 milionů Íránců

47 milionů voličů tak dnes vybírá jen ze sedmi schválených kandidátů.

Zatímco prominentní disidenti a studentské organizace vyzývali k bojkotu voleb, nejvyšší íránský vůdce Alí Chamenejí oslovil občany, aby přišli volit v co nejhojnějším počtu.

"Čím dříve každý splní tento úkol, tím lépe, protože nikdo nemůže předpovědět, co se stane za hodinu," řekl íránský vůdce a dodal, že účast v těchto volbách je dobrým skutkem.

Podobně se vyslovil i odcházející proreformní prezident Mohammad Chátamí:

"Doufám, že nadšení lidí a vysoká volební účast přispějí k tomu, že vše vyřeší již první kolo."

Podle neoficiálních průzkumů je favoritem prezidentských voleb pragmatický konzervativec Akbar Hášemí Rafsandžání.

O druhou příčku soupeří hlavní kandidát reformistů Mustafa Moin s bývalým šéfem policie, konzervativcem Bákerem Kalíbafem.

Pokud nikdo z kandidátů nezíská nadpoloviční většinu, konalo by se poprvé v íránské historii druhé kolo prezidentských voleb.

Ministr vnitra Abdol Váhed Músáví-Larí poté prohlásil, že účast bude pravděpodobně vysoká a souboj kandidátů velmi těsný.

Volební místnosti budou otevřeny o dvě hodiny déle než se původně plánovalo.

Volební proces kromě Západu kritizovali i íránští reformisté, protože řada jejich předních kandidátů byla z voleb vyřazena.

Favoritem je Rafsandžání

Náboženská rada dohlížitelů vyloučila více než tisícovku kandidátů, a voliči tak vybírají pouze ze sedmi schválených.

Největší šance na vítězství má bývalý íránský prezident Akbar Hášemí Rafsandžání, který ovšem v prvním kole nemusí získat potřebnou nadpoloviční většinu hlasů.

Rafsandžání v kampani prohlašoval, že se bude snažit zlepšit vztahy se Spojenými státy a snažil se oslovit mladé Íránce, kteří představují velkou část obyvatel.

Průzkumy veřejného mínění naznačují, že výsledek bude velmi těsný. Případné druhé kolo by se mohlo konat příští týden.

Úřady budou ostře sledovat také volební účast. Nízký počet voličů může být chápán jako odsouzení íránského islámského systému vlády.