|
Jižní Korea se musí více starat o vlastní obranu | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Severní Korea oznámila, že se možná vrátí k jednáním o svém jaderném programu. Jižní Korea však na to - zřejmě po zkušenostech s nevypočitatelností komunistického vedení v Pchjongjangu - reaguje zdrženlivě. Vláda v Soulu varuje svět před unáhlenými závěry. Severní Korea totiž nadále vysílá nejednoznačné signály v době, kdy je vystavena tlaku, aby znovu zahájila jednání o vývoji jaderných zbraní. Americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že Severní Korea souhlasila s ukončením bojkotu rozhovorů, podle Pchjongjangu však Spojené státy nejprve musí vytvořit podmínky pro tato jednání. Obnovení rozhovorů? Čína uvedla, že rozhovory by mohly začít během pár týdnů, Jižní Korea je ale mnohem opatrnější v hodnocení. Jihokorejský ministr zahraničí řekl, že zahájení rozhovorů ještě není konečným úspěchem. Podle některých analytiků hraje Severní Korea o čas. V únoru se sever prohlásil za jadernou mocnost a chce, aby s ní podle toho Spojené státy zacházely. Jižní Korea chce jít cestou trpělivých jednání, prosazuje diplomatické řešení celého problému. Kromě toho však Soul nechce zanedbat ani vojenskou přípravu a hodlá výrazně zvýšit výdaje na obranu. Chce tím kompenzovat stažení amerických jednotek ze svého území. Modernizace armády V jihokorejské státní televizi nyní běží propagační videoklip, který představuje veřejnosti nejnovější jihokorejské vojáky v akci.
Nejde o žádné dvacetileté vojáky základní služby, ale o roboty vybavené infračervenými detekčními systémy a automatickými zbraněmi. Ministerstvo obrany v současné době dolaďuje plán na rozmístění sítě stovek robotů v přední linii u hranic se Severní Koreou. Jonathan Kim ze společnosti Dodaam Systems, která tyto roboty vyrábí, říká, že by tato technologie mohla nahradit tisíce vojáků: "Jak víte, jihokorejská armáda je mnohem menší než armáda Severní Koreje, takže nechceme čelit Severní Koreji větším počtem vojáků." "Chceme lidi nahradit těmito stroji, inteligentními stroji, a ušetřené peníze a lidský potenciál můžeme mnohem efektivněji využít při vývoji moderní technologie." Vojenská soběstačnost Půl století spoléhala Jižní Korea na americkou vojenskou pomoc, nyní říká, že se musí umět ubránit sama. Američtí vojáci se stahují z předních linií a některé bojové jednotky opouštějí zemi nadobro. Spojené státy uvádějí, že v Jižní Koreji i nadále ponechají strategicky významnou vojenskou sílu, ale jihokorejsko-americké politické spory vedou k obavám z bezpečnostního vakua. Situace donutila vládu v Soulu, aby urychlila plány na zlepšení a modernizaci vlastní armády. Nedávno například jedna z jihokorejských zbrojařských firem představila nový lehký typ tanku. Tank je vybaven nejnovějšími zbraňovými systémy a byl vyvinut tak, aby se vyrovnal i tankům americkým. Zanedbané investice Většina jihokorejských vojenských jednotek si však bude muset ještě dlouho počkat, než takovéto vybavení bude mít k dispozici. Chang-soo z jihokorejského ministerstva obrany říká, že bude potřeba ještě hodně peněz:
"Dostávali jsme zatím jen velmi omezené množství prostředků na vývoj nových zbraňových systémů, takže používáme tanky přes dvacet let staré. Většina rozpočtu na obranu jde na stravu a oblečení pro vojáky základní služby." Jinými slovy řečeno, Jižní Korea se velmi dlouho spoléhala na to, že sever od případného útoku odradí přítomnost Američanů a výsledkem toho je, že zanedbala investice do vlastní armády. Soul vydává na obranu méně než tři procenta hrubého domácího produktu, což je méně než světový průměr, a to přesto, že sousedí s potenciálně velmi nebezpečnou zemí, která disponuje milionovou armádou a možná i jadernou zbraní. Rozpory s USA Partnerství se Spojenými státy bylo narušeno kvůli rozdílným přístupům k severokorejskému jadernému programu a také strachem Soulu, že bude zatažen do nové studené války mezi Spojenými státy a Čínou. Toto napětí mezi Soulem a Washingtonem velmi zneklidňuje řadu lidí, mezi které patří i vojenský analytik Lee Choon-kun, podle nějž Jižní Korea americkou podporu nutně potřebuje. Choon-kun říká, že Severní Korea je stále velmi neklidnou a nebezpečnou oblastí ve světové politice a že Jižní Korea musí jednat s Japonskem, Čínou a Ruskem, silnými hráči na mezinárodním poli. Za této situace je podle Lee Choon-kuna spojenectví s Washingtonem důležité nejen pro bezpečnost Korejců, ale také pro stabilitu v celé severovýchodní Asii. Severokorejská armáda představuje velkou hrozbu, dokonce i bez jaderných zbraní. Palebná síla napěchovaná u hranic by mohla zničit Soul během prvních hodin jakéhokoli konfliktu. Jižní Korea je sice odhodlána prosazovat i nadále politiku usmíření se Severem, ale zároveň cítí, že nemá jinou možnost, než budovat a posílit vlastní armádu. |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||