Oba prezidenty rozděluje výklad poválečné historie

V důsledku konfliktu zahynulo podle odhadů 27 milionů sovětských občanů, téměř polovina celkového počtu padlých.

Před oslavami se ale americký prezident nepohodl se svým ruským protějškem, Vladimirem Putinem, kvůli otázce odkazu druhé světové války.

Rusové konflikt nazývají Velkou vlasteneckou válkou a politikové z celého světa vzdají hold sovětským obětem a hrdinství, které pomohly porazit nacistický režim.

Bush se ale rozhodl položit důraz nejen na oběti nacistické tyranie, ale i na oběti poválečného sovětského útlaku.

Sporné otázky, které je rozdělují, projednávali oba prezidenti na nedělní soukromé večeři.

Mluvili o pobaltských státech, které po Moskvě žádají omluvu za poválečnou sovětskou okupaci, a o Gruzii, která chce, aby Rusko na jejím území zrušilo své vojenské základny.

Putin před schůzkou znovu zdůraznil, že právě Sovětský svaz zachránil svět před fašismem:

"Vy, veteráni války, žijete v různých zemích, ale vzpomínky na události těch let budou vždy nedělitelné, jako skutečná pravda o válce a odhodlání nedopustit její překrucování a revizionistické pokusy přehodnocovat historii," prohlásil ruský prezident.

Bílý dům setkání obou prezidentů označil za otevřené a pozitivní, zda se ale na výkladu poválečné historie shodli, zdaleka není zřejmé.

Oslavy v Británii

Konec války v Evropě si připomínala i Velká Británie. Oslavy se konaly na mnoha místech země, ty největší pak na londýnském Trafalgarském náměstí, které bylo i centrem spontánních oslav konce války před šedesáti lety.

Pod širým nebem se hrály dobové písně, před tisícihlavým publikem vystoupili i váleční veteráni.

Hlavní oslavy výročí konce války však v Británii proběhnou až 10. července. Toto datum je na půl cesty mezi koncem války v Evropě a porážkou Japonska a definitivním ukončením druhé světové války 14. srpna.

Výročí konce války v Evropě si v Británii - u památníku československých letců a vojáků na vojenském hřbitově v anglickém Brookwoodu nedaleko Londýna - připomněli i českoslovenští váleční veteráni.

V československé části hřbitova je asi 90 hrobů.

Připomínka minulosti v Německu

Německý prezident Horst Köhler prohlásil, že Němci považují druhou světovou válku za období hrůzy a hanby a truchlí nad všemi jejími oběťmi včetně svých vlastních.

Köhler na zvláštním zasedání parlamentu v Berlíně u příležitosti konce války doplnil, že Německo je zodpovědné za to, aby se nezapomnělo na utrpění a oběti.

Mělo by podle něj také zajistit, aby se něco podobného už neopakovalo.

V Berlíně se konala řada vzpomínkových ceremoniálů.

Obavy z vystoupení několika tisíc příznivců neonacismu, kteří si stěžovali na přehnaný kult viny z války, se nenaplnily. Neonacisté zrušili plánovaný pochod kvůli silné přítomnosti policie.