Lenka Kabrhelová zpravodajka BBC

K havárii v jaderné elektrárně Černobyl došlo 26. dubna 1986

K tragédii sice došlo na území Ukrajiny, vůbec nejhůře ale bylo postiženo Bělorusko - radioaktivním spadem byla kontaminována pětina země.

Běloruská vláda pobízí k investicím do postižených oblastí na jihu území s tím, že se situace vrací k normálu. Podle mnoha kritiků je ale nebezpečí stále stejně velké jako v minulosti.

Státní statek Kumarin leží jen 18 kilometrů od Černobylu. Když reaktor číslo čtyři explodoval, běloruské území bylo přímo na cestě nebezpečného spadu.

Dnes v této oblasti běloruská vláda masivně investuje, zdejší půda by se podle ní neměla nechat ležet ladem.

Kontrola potravin

Výroba mléka prostého radioaktivních látek je obtížná, stát proto zafinancoval koupi druhu krav, který je ideální na maso.

Ředitel zemědělského podniku Grigorij tvrdí, že jeho maso je bezpečné, přestože pětina pozemků farmy leží v zapovězené zóně, která obklopuje Černobyl.

Ti, kdo tvrdí, že to s Černobylem nijak nesouvisí, by měli otevřít oči a podívat se na statistiky lékařka Valentina

"Samozřejmě, že nám radiace komplikuje život a hospodaření je tu dražší. Proto nám stát dává kompenzace. Ale my tu půdu prostě nemůžeme jen tak opustit. Lidé tu žijí odjakživa a chtějí tu zůstat - s radiací nebo bez ní," říká.

Jenže k bezpečnému životu v tomto regionu je třeba obzvlášť velké úsilí.

Největší nebezpečí nyní hrozí těm, kdo konzumují radioaktivní potraviny. Proto je potřeba pravidelně potraviny místních obyvatel a zemědělců kontrolovat.

Jak ale poznamenává Anastázie, která obsluhuje předpotopní přístroj, přesvědčit lidi k obezřetnosti je stále těžší. Zvlášť poté, co desítky testovacích stanic zavřely.

Zdravotní problémy

Zhruba tři hodiny jízdy severně od Kamarinu je ordinace lékařky Valentiny. Dokotorka hovoří o jedné ze svých nejmladších pacientek.

"Kristina se narodila s vážným poškozením srdce. Její rodina sice nemá důkazy, ale vadu přičítá následkům černobylské havárie."

Oběti černobylské havárie mají v Kyjevě pomník

Nemocná ale není zdaleka jen Kristina. Krk její babičky deformuje nádor na štítné žláze, stejným onemocněním trpí i dvě Kristininy -náctileté tetičky. Rakovinu mají i další příbuzní.

Babička Valja přiznává, že jídlo nikdy na přítomnost radioaktivních látek nenechala prověřit. Stejně jako mnoho dalších lidí v této postižené oblasti má vlastní krávu na mléko a na záhumenku pěstuje většinu potravin pro celou rodinu.

"Čím míň víte, tím líp. I kdybychom zjistili, že naše jídlo není čisté, stejně bychom ho jedli. Neměli bychom na výběr. Strach ale vždycky zůstane. Není spravedlivé, že je tu tolik lidí nemocných, ale všechny je odsud odvézt prostě nemůžete," říká Valja.

A tak se doktorka Valentina musí potýkat s následky. Lékařka pracovala na tomto místě dlouho před černobylskou katastrofou. Na ty, co mají o důsledcích havárie pochybnosti, nemá čas:

"Ti, kdo tvrdí, že to s Černobylem nijak nesouvisí, by měli otevřít oči a podívat se na statistiky. Před Černobylem jsem nikdy neviděla dítě nemocné rakovinou. Teď je to běžné. Léčím dnes mnohem více dětí s vadami srdce a poškozenými ledvinami. A říct, že to s Černobylem nemá nic společného, to prostě není pravda."

Výjezdy dětí

Černobylské děti vždy měly alespoň možnost dočasného úniku skrze mezinárodní humanitární organizace.

Výjezdy dětí do ciziny prezident Lukašenko výrazně omezil

Káťa loni odjela na měsíc za čerstvým vzduchem a nezávadnými potravinami do Německa.

Běloruský prezident ale pohrozil, že podobné zájezdy zakáže, protože děti se na nich podle něj kazí kapitalismem.

Už teď Alexander Lukašenko zpřísnil pravidla, a protože Káťa má srdeční šelest, možnost vycestovat už se na ní nevztahuje. Její otec si to nedokáže vysvětlit:

"Prezident si asi myslí, že v Bělorusku jsou čistá místa, kam děti mohou jet. Ale když je zvou lidé do zahraničí, proč by nemohly jet? To není správné. Děti za Černobyl nemůžou, my jim musíme pomoct."

Kátina německá rodina přijede na návštěvu příští týden, a tak dívka s kamarády připravuje malé představení na uvítanou.

Děti secvičily krátkou pantomimu, která líčí černobylskou katastrofu. Jak místní říkají, po devatenácti letech je nejdůležitější nezapomenout.