Východoevropské země mají stále příliš vysokou spotřebu energie

Komunistické, plánované hospodářství si s úsporou energie velké starosti nedělalo.

Patnáct let po pádu komunismu ale ekonomiky zemí střední a východní Evropy stále plýtvají energií více než jejich západní protějšky.

Podle zprávy je na tom nejhůř Slovensko, které spotřebuje více než pětkrát tolik energie na jedno vydělané euro.

Česká republika spotřebuje téměř pětkrát tolik energie, následuje Polsko (3,7x víc), Maďarsko (třikrát) a Slovinsko (méně než dvakrát).

Světový fond pro ochranu přírody uvádí, že část zodpovědnosti nese samotná Evropská unie.

Česká republika se například musela vzdát daňových výhod pro energeticky efektivní investice, aby mohla podmínky vstupu do Unie splnit.

Germana Canziová, jedna z autorek zprávy, vysvětluje, proč přístupová jednání do EU představují zmařenou příležitost:

"V těchto zemích nebyl dostatek snahy o snížení energetického odpadu v průmyslu. Máme pocit, že většina pozornosti během procesu rozšiřování Unie směřovala k problémům spojeným s liberalizací trhu s elektřinou a s infrastrukturou a tak dále. "

Autorka zprávy je toho názoru, že v přístupových rozhovorech se mohlo dosáhnout víc. Přesto, jak dodává, neztrácí optimismus a myslí si, že toto je klíčový moment k tomu, aby se skutečně něco stalo:

"Den, kdy jde nový komisař pro energetiku Kovács do Evropského parlamentu na slyšení, je podle nás jedinečnou příležitostí něco s tím udělat."

Čerpání investic

Maďarsko chce do konce desetiletí snížit spotřebu energie o osm procent, a to v patnácti odvětvích.

Pokud jde o opatření, která mají zlepšit světové klima, zatím se toho moc neudělalo Germana Canziová, Světový fondu pro ochranu přírody

Evropská unie by měla také pomoci, tvrdí Germana Canziová ze Světového fondu pro ochranu přírody:

"Navrhujeme, aby se v těchto zemích vynaložily velké sumy peněz, které jsou už teď k dispozici, na nutné investice v rámci strukturálních fondů. Noví členové mohou od roku 2004 do roku 2006 čerpat 22 miliardy eur."

Dosud se podle Canziové tyto peníze vynakládaly na jiné věci než je zefektivnění energetické spotřeby:

"Když se jasně rozhodne o tom, že nové země mají zelenou pro využití těchto peněz na snížení energetické poptávky, z čehož bude jejich hospodářství prospívat, tak je to v jejich vlastním zájmu."

"Odtud tedy pramení náš optimismus. Už se rozhodlo o tom, že ze strukturálních fondů může být zaplacen jeden projekt na snížení spotřeby elektřiny. Je ale na Evropské unii, aby pobídla tyto členské země a jejich představitele, aby v tomto směru přišly s dalšími nápady," říká Canziová.

Slovinská výjimka

Všechny nové členské země ratifikovaly Kjótský protokol zaměřený proti globálnímu oteplování a úspěšně snižují emise skleníkových plynů.

Germana Canziová se domnívá, že je to proto, že za cíl se stanovil stupeň znečištění v roce 1990.

Od té doby prošly bývalé komunistické ekonomiky zásadní změnou: už nekladou důraz na tuny železa a soustředí se víc na služby.

Jedinou výjimkou je tu Slovinsko, které ovšem zároveň využívá energii nejefektivněji ze všech nových členských států. Jak Germana Canziová vysvětluje tento paradox?

"Uplatňuje se tu víc vlivů. Slovinsko je na tom nesmírně dobře, co se týče ekonomiky, což je částečně ten důvod. A je to zároveň důvod, proč by se to s důvěrou v ekologickou politiku zemí střední a východní Evropy nemělo moc přehánět."

"Pokud jde o opatření, která mají zlepšit světové klima," říká BBC autorka zprávy Světového fondu pro ochranu přírody, "zatím se toho moc neudělalo. A jestliže se tu konzum dostává na úroveň spotřeby v západní Evropě, pak to možná bude provázet i nežádoucí úroveň zplodin. "

Evropská unie je stoupencem Kjótského protokolu - alespoň verbálně to platí stoprocentně. Ale experti upozorňují, že rovnováha se v unii nepříjemně vychyluje:

Brusel si víc hledí uvolňování obchodu než ochrany životního prostředí a noví členové unie mají navíc příliš málo peněz na to, aby - i kdyby chtěli - mohli dělat totéž, co státy staré patnáctky.