Martina Mašková redaktorka BBC

Osvobození se nedočkalo 65 tisíc vězňů z Buchenwaldu

Američané našli po příjezdu v táboře na 20 000 lidí. Osvobození se nedočkalo 65 000 osob, hlavně Židů a politických vězňů.

Jen od ledna 1945 do osvobození 11. dubna 1945 zahynulo v Buchenwaldu 13 969 osob, v této statistice nejsou sovětští váleční zajatci, které úřady neevidovaly. Byli často zabíjeni střelbou do týla.

Německé velení tábora se ještě před příchodem amerických jednotek pokoušelo převést vězně jinam. A do jisté míry se mu to podařilo. Němci to eufemisticky nazývali evakuací.

Takto bylo za tři dny od 6. do 10. dubna evakuováno na dvacet tisíc vězňů do Dachau nebo dokonce do terezínského ghetta, kde se dočkali svobody.

"Paradoxně se tak někteří Židé dostali do Terezína na konci války. Jiní jejich spoluobčané zde svou krutou pouť po vyhlazovacích táborech začínali," říká Jaroslav Beránek z Vojenského historického ústavu, šéfredaktor časopisu Historie a vojenství.

Vzpoura v táboře

Jeden z přeživších, který Buchenwaldem prošel, spisovatel a nositel Nobelovy ceny za literaturu Elie Wiesel ve svých pamětech píše:

Americká armáda dorazila do tábora kolem poledne a my jsme neměli sílu ani vyjádřit radost z okamžiku, na nějž jsme tolik let těšili Zeev Faktor

"Tábor se osvobodil sám. Příslušníci odporu vyšli z ilegality a propukla vzpoura."

Podle historiků vzpoura vypukla proto, aby vězni zabránili převozu do jiných táborů.

Takto popsal den osvobození jeden z pamětníků, Zeev Faktor:

"Ty dny si docela dobře pamatuji. Americká armáda dorazila do tábora kolem poledne a my jsme neměli sílu ani vyjádřit radost z okamžiku, na nějž jsme tolik let těšili."

Dny před osvobozením podle něj byly zvláště těžké: "Už nějakou dobu před příjezdem Američanů se v Buchenwaldu přestaly rozdělovat potravinové přídělů."

"Mnoho vězňů zemřelo na podvýživu a další zemřeli smrtící injekcí nebo při pokusech se skvrnitým tyfem," říká Jaroslav Beránek z Vojenského historického ústavu.

Pietní akt ve Výmaru

Vpředvečer 60. výročí osvobození tábora se ve východoněmeckém Výmaru konal pietní akt věnovaný památce těch, kteří v Buchenwaldu zahynuli.

Těm, kteří přežili Buchenwald, je dnes kolem osmdesáti let

"Minulost nemůžeme změnit, ani se s ní smířit. Ale můžeme se poučit z dějin, z nejhanebnějšího období své země,"prohlásil na vzpomínkové akci německý kancléř Gerhard Schröder.

Účastnili se jí také ti, kdo přežili, většinou jim je přes osmdesát let.

Právě z Výmaru zorganizoval 16. dubna velitel osvobozeneckých vojsk exkurzi obyvatel města, aby si Buchenwald prohlédli.

Přivedli tam asi 8 000 obyvatel Výmaru. A nešlo o ojedinělou praxi.

"Západní spojenci toto uplatňovali i u jiných táborů, např. u Bergen Belsenu osvobozeného čtyři dny po Buchenwaldu," připomíná Beránek.