Pavel Vondra, Martina Mašková zpravodajové BBC

Vražda filmaře van Gogha vyvolala diskusi o imigrantech

Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu veřejného mínění publikovaného agenturou ANP.

Nic na tom nemění ani skutečnost, že Wilders v současné době žádnou stranu nemá, koaliční liberální strana ho před časem vyloučila, když odmítl podpořit kandidaturu Turecka na členství v Evropské unii.

Vzestup preferencí zastánců ostré protiimigrační politiky je jen jedním z průvodních jevů nynější napjaté situace, která v Nizozemsku zavládla po nedávné vraždě filmového režiséra Thea van Gogha.

Nizozemsko stále otřeseno

V mrazivém zimním ránu, ještě za tmy, se skupina pracovníků ve svítivých oranžových bundách vrhá do práce.

Rozebírají bariéru, která oplocovala záplavu růží a vzkazů zanechaných na místě, kde byl 2. listopadu zabit Theo van Gogh.

Zprovoznit pěší stezku je ale neskonale snadnější než odstranit následky van Goghovy vraždy.

Nizozemsko je ztrátou svého zlobivého syna stále otřeseno. Muslimští představitelé jeho vraždu bez váhání odsoudili.

Poslední van Goghův film odvysílaný před dvěma měsíci a kritizující islám pro jeho postoj k ženám však mnoho nizozemských muslimů nadále považuje za nepřijatelný.

"Theo van Gogh neměl vůči islámu žádný respekt. Jeho film nebyl dobrý. My jeho kulturu respektujeme," tvrdí tento muž. Jeho smrti prý ale lituje.

A jedna žena říká: "Jsem muslimka. Ne, že bych van Gogha měla tolik ráda, ale zemřít si nezasloužil."

Mešity a extrémismus

Skupinka mužů diskutuje před mešitou Ayasofya na západě Amsterdamu. Je to velká budova stojící přímo nad jedním ze zdejších říčních kanálů.

Nad vchodem do mešity visí dvě vlajky: jedna nizozemská, druhá turecká. Zdejší čtvrť se nazývá Baarsjes. Žije tu asi 35 tisíc lidí, každý třetí z nich je muslim.

Je zde také vysoká nezaměstnanost. Okamžitě po van Goghově smrti oslovilo místní zastupitelstvo všechny tři zdejší mešity s návrhem jak bojovat proti extremismu.

Poslední van Goghův film kritizoval islám kvůli postoji k ženám

Jde o první podobnou dohodu v Nizozemsku a tento týden ji společně podepíší zástupci oslovených mešit a šéf zastupitelstva čtvrti Baarsjes, Henk van Varfeller.

"Když se někdo výrazně změní ve svém chování nebo ve stylu oblékání, jsou to náznaky, že se mohl vydat na cestu extremismu," argumentuje van Varfeller.

Chce, aby o tom návštěvníci mešity mluvili, případně přišli za ním nebo na policii.

Nizozemský intelektuál Anil Ramdas je návrhem pobouřen.

Podle něj dohoda nijak nereflektuje moderní Nizozemsko, které je na hony vzdáleno dobám, kdy se každé náboženství staralo o své ovečky.

"Je to naprosto idiotské. Je to tak hloupý nápad, typicky holandský. Domnívají se, že tihle lidé situaci zvládnou sami, že se o své extremisty postarají, " zlobí se Anil Ramdas.

Podle Ramdase je muslimská komunita malá, roztříštěná a naprosto frustrovaná.

Konec multikulturalismu?

V amsterdamském centru pro současné umění De Balie, jehož je Anil Ramdas ředitelem, se koná večer věnovaný umění konverzace. Nizozemští intelektuálové postávají v hloučcích, pijí víno a diskutují:

"Multikulturalismus v Holandsku skončil. Rozloučili jsme se ním, ovšem velice unáhleně," říká jeden z nich.

"Podle mě je poněkud nešťastné, že se na adresu multikulturalismu snesla taková vlna kritiky. Je ale velice těžké ho v současné chvíli bránit," míní jiný.

Je to naše země. Není to jako za času mých rodičů, kdy se říkalo, že sem jdeme jen dočasně a zase se vrátíme Ahmed Larouz

Multikulturalismus už možná ztratil kouzlo lákavé fráze, ovšem v Nizozemsku dál žije téměř milión muslimských přistěhovalců, kteří se jen tak nerozplynou.

Na druhé straně Amsterdamu se scházejí hosté na večírek nadace Anny Frankové. Setkání, jehož se účastní amsterdamský starosta a další vzácní hosté, uspořádala multikulturní konzultační firma.

Podává se tradiční marocké jídlo a ani tady se debata nemůže vyhnout tématu multikulturalismu.

"Je to naše země. Musíme věřit tomu, že jsme její součástí, že jsme motorem budoucnosti. Není to jako za času mých rodičů, kdy se říkalo, že sem jdeme jen dočasně a zase se vrátíme," říká organizátor akce, Ahmed Larouz.

Mešity a kostely po celém Nizozemsku povolaly pro případ dalších žhářských útoků dodatečnou ostrahu.

Mladí radikálové

Nizozemský premiér křesťanskodemokratický premiér Jan Peter Balkenende křižuje celou zemi a setkává se s představiteli různých komunit a náboženství.

Jedině by se to snad dalo srovnat s Kosovem, kde se z etnických důvodů zapalovaly mešity Peter Morée

Pocit krize zašel ale tak daleko, že jeden z nizozemských deníků dokonce zahájil kampaň, jejímž cílem je přimět královnu Beatrix, aby promluvila k národu.

V Nizozemsku se údajně radikalizuje druhá generace Maročanů, tedy těch, kteří se už v zemi narodili.

Peter Morée z Evangelické teologické fakulty UK, který sám pochází z Nizozemska tvrdí, že jde většinou o mladé lidi. A že jsou na tom mnohem sociálně hůře, než například Turci.

Ti si údajně stěžují, že je stát příliš sekulární a nebere ohledy na jejich náboženství.

"Nemají dobrou reprezentaci, je to srovnatelné, jako s romskou menšinou v Čechách," míní Peter Morée.

Sekulární stát

Holandsko, jak říká, je velmi sekulární země a doufá, že násilí zastaví.

"Některým Holanďanům se zdá, že premiér nedělá dost, je pod ostrou kritikou, že není správný vůdce," vysvětluje Morée.

Podle něj hodně lidí ve velkých městech, jako je Amsterodam, Utrecht nebo Haag, nespokojeno s tím, jak se tvoří ghetta. A například marocká menšina se do společnosti vůbec neintegruje.