Jan Bumba redaktor BBC

Annan navrhuje rozšíření Rady bezpečnosti OSN z 15 na 24 členů

Změny se týkají několika oblastí, hlavně rozvoje, lidských práv a bezpečnosti. Annan označuje návrhy za nejradikálnější od založení OSN před 60 lety.

Formálně navrhuje rozšíření Rady bezpečnosti OSN z 15 na 24 členů a založení nového orgánu "Rady pro lidská práva".

Rozšíření souvisí s multilaterálním rozhodováním. To bylo častým námětem debat před válkou v Iráku. OSN by měla být protiváhou unilaterální supervelmoci, Spojených států.

Nynější návrh reformy zahrnuje např. budoucí harmonogramy pro schvalování vojenských operací. OSN by se měla vrátit její ústřední role globálního aktéra a rozhodovací platformy.

Organizace sama by se podle Annana měla se změnami stát průhlednější a otevřenější.

O reformách se rozhodne letos

Změny týkající se zakládající Charty OSN z roku 1945 bude muset schvalovat Valné shromáždění OSN sestávající ze 191 států, z nichž každý má jeden hlas.

O reformě se má rozhodnut v září 2004 v New Yorku

O reformě se má rozhodovat v září na summitu OSN v New Yorku.

Do té doby se však ale ještě mohou dílčí návrhy, jako třeba počty členů Rady bezpečnosti OSN, změnit. Varianta rozšíření počtu stálých členů je podle Annana jedna ze dvou navrhovaných možností.

Jak upozorňuje zpravodajka BBC z newyorského sídla OSN Susanah Priceová, tyto návrhy nejsou úplnou novinkou ani samostatnou iniciativou kanceláře generálního tajemníka.

Na reformách podle zpravodajky pracuje OSN už několik let. Na začátku požádal generální tajemník poradní panel o jednotlivá doporučení, kterých loni obdržel víc než sto.

Ty přepracoval a konzultoval se světovými vůdci na summitu v září 2004.

Za vším je Irák

Tlak na reformy uvnitř OSN sice vyvíjely některé členské země už léta, současné návrhy jsou ale hlavně výsledkem debaty týkající se Iráku, kdy Spojenými státy vedená koalice zaútočila na režim Saddáma Husajna bez souhlasu Rady bezpečnosti.

Respondenti průzkumu BBC byli pro zrušení práva veta v RB OSN

OSN si tehdy přinejmenším musela připadat jako formální, irelevantní a zbytečná organizace. Podle Washingtonu nedokázala prosadit své rezoluce, podle jiných nedokázala zabránit zbytečné válce.

V rámci navrhovaných změn se chce OSN zároveň sama očistit od vlastních skandálů, které provázely třeba zkorumpovaný program Ropa za potraviny nebo pohlavní zneužívání, kterého se v Africe dopouštěli příslušníci mírových jednotek OSN.

Podle šéfa Annanovy kanceláře bude hodně záležet na největším přispěvateli, tedy Spojených státech, hlavně co se týče ekonomické podpory změn.

Fond pomoci počítá podle návrhu se sedmi desetinami procenta HDP od každého státu a s tím zatím Washington podle kanceláře generálního tajemníka nesouhlasí.

Lidé si změny přejí

Rozhlasová stanice BBC World Service uspořádala ve třiadvaceti zemích průzkum, při kterém se více než dvaceti tisíc lidí ptala, zda by si radikální reformu OSN přáli.

Obecně vyplynulo, že lidé by chtěli dominantnější OSN, zároveň souhlasili s rozšířením počtu stálých členů Rady bezpečnosti - nejčastěji zmiňovanými kandidáty jsou Německo, Japonsko, ale třeba také Indie a Brazílie.

Mnozí respondenti byli i pro zrušení práva veta v Radě bezpečnosti. V tomto smyslu odpovídala i většina Američanů a Britů, kteří by touto změnou relativně ztratili.

Menší nadšení pro rozhodování bez práva veta jevili Číňané a Francouzi a nejvíc na právu blokovat rozhodnutí lpěli Rusové.