Richard Lane si již nemusí každý den píchat inzulín

Jednašedesátiletý Richard Lane trpěl od 70. let těžkou cukrovkou.

Lékaři z nemocnice King's College mu voperovali do jater tzv. pankreatické ostrůvky, což jsou buňky ze slinivky břišní. Pacientovi se od té doby tvoří vlastní inzulín.

"Je to celkem přirozená situace, protože normální ostrůvky jsou ve slinivce umístěny tak, že krev, která je omývá, se dostává přímo do jater," vysvětluje, jak je možné, že transplantované pankreatické ostrůvky v játrech ožívají, Milan Kvapil, předseda české diabetologické společnosti.

"Znamená to, že se jako by posunuly trošičku po proudu. Pravdou je, že k tomu, aby mohly fungovat, se musí ostrůvky udržet před transplantací při životě."

Perspektivní metoda

Podle Kvapila je transplantační metoda perspektivní. Zbavuje podle něj pacienta celé řady rizik.

Diabetici musí často kontrolovat hladinu cukru v krvi

Předpokládá se také, že v brzké době bude možné vypěstovat buňky, které produkují inzulín.

Tato metoda by měla pomoci jen pacientům s jedním typem cukrovky, který se vyvíjí v ranném dětství.

"Diabetes tzv. prvního typu je ta cukrovka, u níž si organismus sám zničí ostrůvkové buňky, které tvoří inzulín," říká Kvapil.

"Výsledkem je nutnost léčit pacienta inzulínem, protože inzulín je život zachraňující lék. Pro tyto pacienty je právě indikovaná tato léčba."

U druhého typu diabetu, jímž trpí asi 90 procent pacientů, nedostatečně funguje inzulín, který si tělo produkuje samo.

Pomoc - sladký nápoj

Richard Lane podstoupil dvouměsíční testovací období, byl široce informován o důsledcích operace. Jak říká, věděl, do čeho jde.

Mnoho lidí s cukrovkou si musí denně píchat inzulín

"Hladina mých cukrů v krvi strašně lavírovala. Nejdřív byla velmi nízká a pak velmi vysoká, " přibližuje svou situaci pacient.

Někdy měl cukru moc, bylo mu mdlo a trpěl velkou žízní. Jindy naopak skoro ztrácel vědomí a upadal téměř do kómatu, neboť měl nedostatek cukru.

V těch chvílích byl - jak dodává - jen někdy schopen zachránit situaci tím, že vypil nějaký velmi sladký nápoj.

"Manželka se téměř bála mě pustit ven, abych se zase odněkud neozval, že sedím v sanitce. V noci se bála, abych nezkolaboval," vzpomíná Richard.

Buňky ze slinivky

Richard Lane podstoupil trojí operaci. Britští lékaři přiznávají, že jde zatím o pokusy, předchozí dvě operace nezbavily pacienty inzulínových injekcí.

Úspěšnost podle předsedy České diabetologické společnosti Milana Kvapila závisí na více faktorech:

Roste množství lidí, kteří trpí diabetem

"Pro běžné použití zatím je zapotřebí vzít ostrůvky z dárce, tj. ze zemřelého. Dělá se to obdobně jako transplantace srdce."

"Druhý omezující faktor souvisí s tím, že tělo pacienta může ostrůvky odvrhovat, takže je zapotřebí udržovat je při životě dlouhodobou léčbou."

Lane popisuje, co se dělo, když v jeho těle začaly fungovat první pankreatické ostrůvky:

"Vytáhli tyto buňky ze slinivky. Umí vyrábět inzulín a glukagon, dva hormony, které vytvářejí rovnováhu u nediabetiků. Ty moje nefungovaly. Tak je vzali, vyčistili a pak je dopravili prostřednictvím dvou spojek do vrátnicové žíly. Ta je pak dopravila krví do jater."

Aby měl Richard oněch buněk dost, musel podstoupit tři transplantace a čisticí proces.

"Život je prostě neuvěřitelný. Nemusím se zabývat pícháním inzulínu a starat se o jeho účinky. Můžu se docela dobře najíst, kdy chci, a jíst, co chci," libuje si pacient.

Richard Lane zatím bere léky proti imunitní reakci těla na transplantované ostrůvky. Pokud by přestaly ostrůvky inzulín vyrábět, stačí, aby mu transplantovali jejich další dávku.

Situace v ČR

Milan Kvapil uvádí, že počet lidí, kteří trpí diabetem, roste. Příčinou je v prvé řadě změna životního režimu, nárůst obezity a nedostatek pohybu.

Česká republika se také zabývá výzkumem cukrovky. Počet lidí nemocných cukrovkou, kteří by potřebovali operaci, ale převyšuje nabídku orgánů k transplantaci.

"U nás je pacientů, kteří by mohli mít prospěch z takovéto transplantace, kolem padesáti až sedmdesáti tisíc. Takové množství dárců je u nás nemožné. Standardně se pomáhá transplantacemi stovkám pacientů," říká Kvapil.

"V této oblasti vývoje a výzkumu je naše země na špičce, protože v pracovišti IKEM se také transplantují buňky a pan docent Saudek v tom má velké zkušenosti," chválí Kvapil české úspěchy.