Robert Břešťan Londýn

RADA DO HOTELU Mějte s sebou elegantní zavazadla a mějte jich hodně

V Britském státním archivu v Londýně byla odtajněna příručka, podle níž se sovětští špióni měli ve 30. letech 20. století řídit v britské metropoli.

Dobrý špión se pozná podle toho, že se neprozradí. Ale jak zůstat v utajení v úplně cizím prostředí?

Stačí nedělat hloupé chyby a splynout s okolím. A k tomu měla právě pomoci špionážní příručka o životě v Londýně.

Některé rady jsou z dnešního pohledu úsměvné. Ale ve 30. letech byly do jisté míry na místě.

Agent prý udělá dobře, když se vyhne pochybným částem města a stane se členem automobilové asociace. Především proto, že v případě autonehody získá zdarma zastoupení u soudu.

Pod ochranou Petera Pana

"Je tam spousta rad, na jakých místech se nejlépe setkávat. Například je tam doporučení, že takovým místem je socha Petera Pana v Kensingtonských zahradách," říká odborník na špionážní svazky v Britském státním archivu Howard Davis.

TIP NA MÍSTO SETKÁNÍ Vhodným místem pro schůzku je socha Petera Pana v londýnských Kensingtonských zahradách

Sovětští špioni se prý museli snažit zapadnout do britské společnosti a nevzbuzovat nežádoucí pozornost.

"Když se ocitli v exkluzivním hotelu, jako je například Savoy, rada zněla: mějte s sebou elegantní zavazadla a mějte jich hodně," říká Davis.

Toto doporučení pak vysvětluje, tím, že takto si Rusové představovali, že se chová britský návštěvník nóbl hotelu.

Příručka také mimo jiné radí, aby se agenti vyhýbali londýnským oblastem na jih od Temže. To proto, že ve 30. letech v této části Londýna žilo jen málo cizinců, a tak by tam mohli sovětští agenti až příliš vyčnívat.

Z archivů MI 5

Do britských rukou se sovětská příručka dostala takřka filmovou cestou. Hlavní roli v sehrál sovětský agent přezdívaný Henry Robinson.

O něm se říkalo, že je to z poloviny Francouz a z poloviny Polák. Stál v čele sovětských špionážních operací v západní Evropě v průběhu druhé světové války.

Ovšem byl prozrazen, zajat Němci a po jejich porážce se jeho příručka od Němců dostala do rukou Britů. A teď je k vidění v Britském státním archivu díky odtajnění několika set dokumentů britské tajné služby MI 5.

Na sedmdesát let staré rady pro agenty by zřejmě v dnešním Londýně neuspěly.

Londýn se od té doby výrazně změnil. Navíc, podle britského novináře Henryho Portera, který se specializuje na špionážní témata, jsou i v pohledu do minulosti pochybné.

Lépe býti cizincem

V jeho očích například neuspělo navrhované místo setkávání - socha Petera Pana v londýnských Kensingtonských zahradách.

Dnes je už skoro běžnější být cizinec než rodilý Angličan Henry Porter

"Když prší, tak v parku nikdo není, takže to není dobré místo k setkání. Není tu kam se schovat a nikdo tu za deště obvykle jen tak nepostává a neobdivuje sochu," kritizuje rady sovětským špionům Henry Porter.

Mnohem lepší jsou podle něj krytá místa, kde jsou stálé podmínky, například nádraží, autobusová zastávka, vestibul hotelu nebo třeba knihovna.

Ideální je prý místo, kde je normální pohyb a provoz. A u sochy Petera Pana by dva muži v tmavých kabátech a s aktovkami vyměňující si informace rozhodně pozornosti neušli.

Henry Porter upozorňuje i na jeden paradox, který v době, kdy příručka pro sovětské agenty vznikala, předpokládal asi málokdo.

Totiž že přílišná snaha o napodobení britských zvyků a jazyka by v současném Londýně mohla být spíš na škodu:

"Londýn je jedním z nejvíce kosmopolitních měst světě. V tuhle chvíli se v Londýně mluví snad sto šedesáti pěti různými jazyky. Je už skoro běžnější být cizinec než rodilý Angličan," říká odborník na špionážní témata Henry Porter.