Petra Škraňková redaktorka BBC

Veganská strava nedodá malým dětem potřebné živiny

Konstatuje to zpráva amerického vládního centra pro lidskou výživu při Kalifornské univerzitě.

Počáteční výzkum výživy dětí v rozvojových zemích ukázal, že mnoho dětí trpí vývojovými poruchami kvůli nedostatku stopových prvků ve stravě.

Ty se do těla dostávají nejlépe ve stravě živočišného původu, jako je maso a mléko. Pokud děti tyto potraviny nejedí, pak trpí právě nedostatkem stopových prvků.

"Existuje velké množství studií, které ukazují, že ženy, které se vyhybají potravinám živočišného původu, rodí menší děti, a jejich vývoj je zpomalen," prohlásila Lindsay Allenová z americké Agentury pro zemědělský výzkum.

Je neetické, aby rodiče vychovávali své děti jako striktní vegany profesorka Lindsay Allenová

Profesorka Allenová na konferenci ve Washingtonu proto napadla rodiče, kteří dětem nutí svoji filosofii, že "maso je vrah", a odpírají jim mléko, sýry, máslo a maso.

"Je neoddiskutovatelné, že je neetické, aby rodiče vychovávali své děti jako striktní vegany," uvedla Allenová.

Americká společnost prohlášení argumentuje tím, že jiné studie ukazují, že vegani jsou často zdravější než lidé, kteří jedí maso.

Čím si škodí vegani

Škodlivost veganského jídelníčku podle ředitele Endokrinologického ústavu Vojtěcha Hainera dokazují i další výzkumy.

Zelenina a ovoce nejsou dostačujícím zdrojem živin

Veganská strava totiž neposkytuje zejména dostatečné množství esenciálních aminokyselin, které jsou základními stavebními prvky bílkovin, což může významně negativně ovlivnit růst a vývoj dítěte.

"Ukazuje se, že příjem bílkovin v časném období po narození, určuje hladinu tzv. inzulínového růstového faktoru jedna v pozdějším věku," vysvětluje docent Hainer.

"Tento růstový faktor je významně odpovědný za růst a vývoj dítěte," dodává ředitel Endokrinologického ústavu v Praze.

U veganské diety se mohou projevit i deficity vápníku, železa a řady stopových prvků.

Co chybí ve veganské stravě

Veganská strava je přísnější než vegetariánská. Nepřipouští konzumaci jakýchkoliv živočišných výrobků, vegani tedy nejí vejce a nepijí mléko.

Naproti tomu laktoovovegetariánství, které připouští konzumaci mléčných výrobků a vajec, přináší dostatečné množství kvalitní bílkoviny.

Mléko a vaječný bílek jsou zdrojem nejhodnotnějších živočišných bílkovin docent Vojtěch Hainer

"Laktoovovegetariánství je svým způsobem vhodným dietním režimem například při redukční dietě," říká docent Vojtěch Hainer.

Podle něj laktoovovegetariánství poskytuje dobré spektrum esenciálních aminokyselin.

"Mléko a vaječný bílek jsou zdrojem nejhodnotnějších živočišných bílkovin," upřesňuje ředitel Endokrinologického ústavu.

Důležité jsou živočišné bílkoviny

Dlouhodobé deficity esenciálních aminokyselin, vápníku, železa a celé řady stopových prvků mohou mít negativní dopad i na zdraví dospělého člověka.

Podobně jako s veganskou dietou je to podle Vojtěcha Hainera i s nejvyššími stupni makrobiotické stravy, které mají jako základ zrniny a obiloviny.

Živočišné bílkoviny se dají do jídelníčku zařadit jako doplněk stravy. Jak ale upozorňuje docent Hainer, je to otázka samotné filosofie strávníka.

"Náhražky živočišné bílkoviny jsou totiž vyrobené a jejich zdrojem je obvykle živočišná bílkovina."

Z rostlinných bílkovin mají podle něj poměrně vysokou biologickou hodnotu luštěniny, zejména bílkovina sóji.

"Ta se svým způsobem živočišné bílkovině blíží, ale nedostihuje ji," říká docent Vojtěch Hainer, ředitel pražského Endokrinologického ústavu.