Jan Čáp zpravodaj BBC

Ukázali jsme vůli aktivně se podílet na politickém budování Evropy José Louis Rodriguez Zapatero, španělský premiér

Radost španělských eurooptimistů však zkalila relativně nízká účast. Nedělního plebiscitu se totiž 58 procent španělských občanů neúčastnilo.

Španělsko je první zemí Evropské unie, která předložila ústavu všelidovému hlasování.

Výsledky referenda nejsou závazné, nicméně se všeobecně předpokládá, že parlament v Madridu vůli hlasujících formálně potvrdí.

"Většina Španělů řekla Evropské ústavě ano," oznámil jeden z předních činitelů vládnoucí španělské Dělnické socialistické strany, José Blanco, výsledek.

Ten se víceméně očekával vzhledem k tomu, že témata týkající se budoucnosti Evropské unie nejsou u španělské veřejnosti konfliktní.

Španělské 'sí' příkladem?

Španělské "sí" už kvitoval předseda Evropské komise José Manuel Barroso a vysoký činitel zahraniční politiky EU Javier Solana vyjádřil naději, že výsledek pozitivně ovlivní rozhodování dalších států.

Jeho krajan a španělský premiér José Louis Rodriguez Zapatero se dokonce domnívá, že španělské referendum ukázalo zbytku Evropy potřebný směr:

Španělští voliči řekli své 'sí', o ústavě však moc nevědí

"Dnešním dnem téměř osm z deseti španělských občanů , kteří šli k volebním urnám, hlasovalo pro evropskou ústavu. Vyjádřili tak svoje jasné a nadšené ano."

"Ukázali jsme tak vůli aktivně se podílet na politickém budování Evropy. Dnešním dnem jsme také vytvářeli evropské dějiny, protože jsme svým hlasem vyslali ostatním evropským občanům zprávu: následujte nás na cestě, která začala ve Španělsku."

Ne každý však pod Pyrenejemi jeho signály vnímal stejně, například opoziční lidovci označují referendum za propadák.

Zdůrazňují, že vládou avízovaný zářící příklad euroskeptickým sousedům se nekonal, protože necelé dvě třetiny voličů se k urnám nedostavily.

Kritici poukazují na to, že informační kampaň postavená na fotbalistech a hercích, kteří v televizi a rádiu předčítali úryvky z ústavy, příliš neosvětlila samotný obsah dokumentu.

Jsem pro, ale nevím proč

"Jsem pro Evropskou unii a teoreticky bych byla i pro evropskou ústavu, ale obávám se, že o ní nemám dostatek informací, a proto o ní ani hlasovat nepůjdu," uvedla jedna španělská volička.

Patří k 90 procentům Španělů, kteří v průzkumu veřejného mínění prohlásili, že o několikasetstránkovém dokumentu vědí jen málo nebo vůbec nic.

Podle mého se nejdůležitější referendum bude za pár měsíců konat ve Francii Alberto Navarro, španělský ministr pro EU

I když španělská diskuse o euroústavě mohla být příliš obecná, jak říkají kritici, nebo málo informovaná, jak naznačují průzkumy, souhlas španělské veřejnosti je pro Brusel důležitý.

Před zářím 2006, které je poslední lhůtou pro ratifikaci dokumentu, však ústava zdaleka nemá vyhráno.

Jak upozorňuje španělský ministr pro evropské záležitosti Alberto Navarro, domácí plebiscit vyzní naprázdno, pokud se například Francie nebo Británie vysloví proti.

"Uvědomujeme si, že některé země budou mít se schválením ústavy větší problémy než Španělsko. Podle mého se nejdůležitější referendum bude za pár měsíců konat ve Francii, ale bezpochyby nejkomplikovanější bude v Británii," prohlásil Navarro.

O ústavní smlouvě má v referendu hlasovat ještě dalších devět členských zemí, většina z evropské pětadvacítky však nechá dokument schválit svým parlamentům. Ty v Litvě, Maďarsku i Slovinsku už tak učinily.