BBCCzech

New York je a vždy byl městem přistěhovalců. Potvrzují to i výsledky výzkumu nazvaného Nejnovější Newyorčané (The Newest New Yorkers), který dosud nejpodrobněji zmapoval život imigrantů v největším americkém městě.

Jeden ze závěrů studie ovšem prokázal znepokojivý trend - více než čtvrtina dospělých obyvatel New Yorku má problémy s angličtinou.

Ačkoli angličtina je ve městě stále lingua franca, mezi rokem 1990 a 2000 zdejší úřady zaznamenaly třiceti procentní pokles v počtu lidí, kteří se anglicky bez problémů domluví.

Už více než sto let se přistěhovalci po příjezdu do New Yorku zapisují na lekce angličtiny.

Jedna ze studentek, Maricela, přijela do Ameriky z Dominikánské republiky před pěti měsíci v naději na lepší život pro ní pro její tři děti:

"Každý musí mluvit anglicky, protože to je oficiální jazyk této země. Když se ucházíte o práci, požadují po vás mluvit anglicky."

Vysoký počet imigrantů v New Yorku spolu s jejich rozličností však naprosto zahlcuje systém výuky angličtiny ve městě.

Poptávka dalece převyšuje nabídku, a tak má stále víc a víc lidí potíže domluvit se anglicky, jak potvrzuje i Elyse Rudolphová, ředitelka Asistenčního centra pro gramotnost, které pomáhá organizovat jazykové kurzy:

"Když máte ve městě jako je to naše půldruhého miliónu lidí, kteří v celonárodním průzkumu gramotnosti nedosahují ani prvního stupně a zároveň máte 46 procent pracovní síly pocházející ze zahraničí, myslím, že je možné hovořit o krizi gramotnosti."

"Jsou tu lidé, kteří pracují velice težce prakticky bez přestávky a přesto žijí v chudobě. A právě gramotnost je klíč, který lidi z tohoto způsobu existence může přenést k takovému životu, za nímž sem přišli."

New York platí za město přistěhovalců par excellence. Ovšem na konci 19. a počátku 20. století vypadaly skupiny nově příchozích mnohem uniformněji než dnes.

Přicházely především z Evropy, zatímco dnes jich je převaha z Latinské Ameriky, Číny nebo Bangladéše, a tak i výuka angličtiny je mnohem komplikovanější.

"To, čím se dnešní situace liší, je fakt, že počet jazyků a složitost problému dramaticky vzrostly, protože tu teď máme tolik různých typů lidí," říká Joseph Salvo, šéf oddělení pro populaci na newyorské radnici.

"Před sto lety tu taková rozmanitost nebyla. Takže je to pravděpodobně větší výzva pro dnešní vládu než pro tu tehdejší."

Jedním z majáků gramotnosti v multikulturním milieu newyorského městského obvodu Queens je veřejná knihovna ve čtvrti Flushing, která nabízí kurzy angličtiny pro imigranty.

Vzhledem k velkému, až matoucímu množství jazyků, jimiž dnešní přistěhovalci mluví, musí knihovna podle svého ředitele Toma Galanteho prokazovat značnou invenci.

"Pro knihovny je to velká výzva, zejména v Queensu. V našem programu výuky angličtiny jako cizího jazyka pro dospělé je kolem tří tisíc míst ročně."

"Dříve to fungovalo tak, že zájemci prostě ráno přišli a stoupli si do fronty. Jenže ty fronty postupně narůstaly, až se táhly kolem celého bloku. Tak jsme museli sáhnout po loterijním systému, kam se lidé zapsali a my jsme pak z jejich středu účastníky programu náhodně vylosovali."

Město nyní ve snaze řešit problém nedostatečné jazykové gramotnosti jedná o spolupráci se soukromými společnostmi, které by zájemcům nabídly více dostupných kurzů.

I když se ekonomika New Yorku ještě pořád potýká s důsledky recese a městský rozpočet je napnut k prasknutí, chtějí představitelé největšího amerického města svým nejnovějším občanům dát šanci naučit se anglicky.

Pro New York je taková investice do budoucnosti kriticky důležitá, neboť více než 40 procent jeho nynějších obyvatel v produktivním věku se narodilo mimo území Spojených států.