Robert Břešťan redaktor BBC

Rektor Summers se vyslovil pro výzkum rozdílů mezi pohlavími

Summers minulý týden totiž prohlásil, že důvodem, proč v matematice, přírodních a technických vědách vyniká méně žen než mužů, jsou genetické dispozice, a nikoli jen příležitosti.

Nedostatek vědkyň je podle Summerse důsledkem mateřských povinností žen, které může odrazovat osmdesátihodinový pracovní týden.

Summers ovšem dále uvedl, že teorie, že muži jsou biologicky více předurčeni pro vědu, je založena na výzkumu, a nikoli jen na jeho názorech.

Chlapci dosahovali v matematických testech lepších výsledků než dívky a tento rozdíl podle rektora zasluhuje další výzkum.

Tyto výroky přiměly některé z přítomných vědkyň, aby opustily sál.

Provokativní slova

Doktor Summers pak prohlásil, že si za svými slovy stojí, ale že se jejich smysl špatně vykládá:

"Mám velký zájem na podporování žen ve vědě a všichni z nás musíme usilovat o urychlení tohoto procesu."

Mám velký zájem na podporování žen ve vědě a všichni z nás musíme usilovat o urychlení tohoto procesu Lawrence Summers

Dodal, že čím více se bude pracovat na výzkumu a porozumění této situaci, tím lepší budou vyhlídky na dlouhodobý úspěch.

Zpravodaj BBC Jeremy Cooke připomíná, že se Lawrence Summers těší se pověsti otevřeného a provokativního řečníka.

I tak se prý jen málokdy v americké akademické obci ozvou tak ostré reakce, jaké si vysloužil svým projevem na konferenci v Cambridge ve státě Massachusetts.

Mužský svět

"Mě ty výroky překvapují a domnívám se, že je to naprostý nesmysl. Muži a ženy jsou naprosto srovnatelní," říká Marcela Linková z Národního kontaktního centra Sociologického ústavu Akademie věd ČR.

Jak zdůrazňuje, ani spousta mužů už není ochotna trávit v práci osmdesát hodin týdně.

Ženy na vysoké školy začaly pronikat až od poloviny 19. století a do vědy až na přelomu století Marcela Linková, Sociologický ústav AV

Na druhé straně připouští, že historicky jsou muži vnímání jako živitelé, a ženy jako ty, kdo pečují o rodinu.

Vědě vždy dominovali muži. "Ženy na vysoké školy začaly pronikat až od poloviny 19. století a do vědy až na přelomu století," doplňuje Linková.

Vědecké instituce se podle ní ale vstupu žen vůbec nezměnily a ženy se proto musejí vypořádávat s tím, že věda je nastavena na základě mužských hodnot.

"Ti, co jsou na pozicích moci, si k sobě vybírají obvykle sobě podobné, takže v tomto případě si muži za spolupracovníky vybírají zase muže," vysvětluje Marcela Linková.

Stereotypní představy

V České republice panuje i nerovnováha mezi složením studentů na vysokých školách technického zaměření. Linková to vysvětluje tím, že tyto obory jsou tradičně spojovány opět spíše s muži.

Chybou podle ní je, že ženy a dívky navíc nejsou aktivně podporovány v tom, aby se na technické obory hlásily.

"Pořád žijeme v systému, který je nastaven podle mužských měřítek. V řadě technických firem, jako je Siemens a Hewlett-Packard, už běží programy, které se snaží dívky přitáhnout do těchto firem."

"Mají třeba speciální letní tábory technického zaměření, kde si vybírají ty nejschopnější, které si pak přes střední a vysoké školy přivedou do svých firem," popisuje Marcela Linková.