|
Indonésie chce registrovat humanitární pracovníky | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Indonésie chce zavést povinnou registraci humanitárních pracovníků a vysvětluje to snahou ochránit je v oblasti separatistické provincie Aceh.
Humanitární organizace její krok však kritizují. Povstalci v indonéské provincii Aceh přitom dnes vyzvali vládu, aby přistoupila na vzájemné příměří a umožnila tak efektivní humanitární operace na území postiženém vlnami tsunami. Právě Aceh je na tom ze všech postižených oblastí nejhůře. Jakarta ale nyní oznámila, že humanitární pracovníci se musejí registrovat a ohlásit, kde se budou pohybovat. Ministr sociálních věcí Alwi Šiháb tvrdí, že úřadům jde o jejich bezpečnost: "Chceme mít jistotu, a tak vláda i armáda by měly každou cestu v Acehu sledovat. Takže každý humanitární let do oblasti, kterou armáda považuje za nestabilní šedou zónu, bude následovat až poté, co tam vojáci zajistí bezpečnost." Jen s vojenskou eskortou "Nechceme, aby byl někdo z vás, kdo do Acehu přijíždíte pomáhat, zraněn, jen kvůli naší nedůslednosti a nevědomosti," vzkázal dále cizincům indonéský ministr. Jakarta to poté ještě doplnila. Zahraniční humanitární pracovníci v provincii budou muset mít vojenskou eskortu. "Myslím, že armáda chce využít humanitární operace k pokračování války. Podle mě se ale vojáci spletli; vždyť v provincii je teď tolik zástupců mezinárodní komunity." "Aceh je otevřený světu a jsou tam i zahraniční novináři," upozorňuje Lim Soeiliong z indonéské skupiny aktivistů za lidská práva. "Takže ty vládní triky mohou stěží vyjít. Koneckonců v poslední době zaznívá na adresu vojenských sil mnoho kritických slov, a to je velmi dobře," dodává Lim Soeiliong. OSN varuje, že nové restrikce omezí dodávky pomoci do Acehu. Také vedoucí mezinárodní humanitární organizace Christian Aid, Helen Collinsonovou, nařízení indonéské vlády znepokojuje. "Myslím, že mnozí mi dají za pravdu, že indonéští vojáci mají lví podíl na likvidaci následků katastrofy. Dělají nevděčné práce. Svážejí a pohřbívají mrtvé a pomáhají těm, kteří přežili." "Podle mě by teď ovšem ozbrojené síly v oblasti měly civilním humanitárním organizacím přístup usnadňovat, a ne hatit," zdůrazňuje Helen Collinsonová. Pozastavit splátky S jiným druhem pomoci přišlo devatenáct nejbohatších zemí světa sdružených v takzvaném Pařížském klubu věřitelů.
Ty chtějí s okamžitou platností zmrazit splátky dluhů asijských zemí postižených tsunami. Ne všechny země ale nabídku přijmou. Například Thajsko ji odmítlo, protože si nechce pokazit svou pozici jako příjemce finančních úvěrů. Naopak Indonésie, Srí Lanka a Seychelly ovšem na zmrazení dluhů přistoupí. Na kontech se mezitím shromažďují další prostředky na humanitární pomoc. Očekává se, že většina peněz půjde právě do Indonésie, kde prosincové tsunami zabily přes sto tisíc lidí. |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||