OSN požaduje na bezprostřední pomoc asi miliardu dolarů

Zmrazení dluhů je okamžité a bez dalších podmínek.

Zpravodajka BBC Caroline Wyattová ale z Paříže dodává, že ne všechny země nabídku přijmou.

Například Thajsko ji odmítlo, protože si nechce pokazit svou pozici jako příjemce finančních úvěrů.

Naopak Indonésie, Srí Lanka a Seychelly ovšem na zmrazení dluhů přistoupí.

Zmrazení potrvá, dokud budou Světová banka a Mezinárodní měnový fond analyzovat potřeby jednotlivých postižených zemí, což může být i rok.

Podle některých pozorovatelů ovšem bude komplikované zajistit, aby státní správy postižených států všechny takto ušetřené prostředky skutečně investovaly do rekonstrukce.

"Jedná se zejména o země, kde je rozšířena korupce ve státním aparátu," dodává zpravodajka BBC.

Fungování Pařížského klubu

Pařížský klub je jen jedním z prvků složité, ba přímo matoucí struktury institucí, které řídí finanční vztahy mezi bohatými a rozvojovými zeměmi.

Významnou roli v ní mají také další organizace, především Světová banka, Mezinárodní měnový fond a skupina G7 sdružující průmyslově nejvyspělejší země světa.

Pařížský klub se zabývá hlavně pohledávkami, jež mají jeho členské země u rozvojového světa.

Jakákoli země, která má potíže se splácením dluhů, může Pařížský klub požádat, aby jí poskytl více času či dokonce odpustil část dluhu.

V minulosti už se touto cestou země postižené přírodními pohromami domohly zmrazení splátek, aby se mohly zaměřit výhradně na odstraňování následků katastrof a okamžitou pomoc.

Francouzský ministr financí Hervé Gaymard se před schůzkou pařížského klubu nechal slyšet, že návrh zmrazit splátky dluhů by měl získat podporu.

Dárcovská konference

Už v úterý účastníci dárcovské konference v Ženevě přislíbili více než 70 procent z miliardy dolarů požadované na bezprostřední pomoc.

OSN se ale obává, aby kvůli Asii nepřišly o peníze jiné části světa, které to potřebují.

Hlavní koordinátor humanitární pomoci Organizace spojených národů Jan Egeland řekl, že ho velice povzbuzuje postoj mezinárodního společenství k lidem z asijských zemí zasažených zemětřesením a tsunami.

Egeland to uvedl na závěr mezinárodní dárcovské konference v Ženevě.

Velkorysé Japonsko

717 milionů dolarů je přesně 73 procent toho, co OSN chtěla jako první pomoc pro oběti tsunami.

Nikdy dříve v dějinách OSN se nepodařilo po výzvě shromáždit tolik peněz a tak rychle.

Nejvelkorysejší zemí na dárcovské konferenci bylo Japonsko, které oznámilo okamžitou pomoc ve výši 250 milionů dolarů.

Téměř všechny země podle vedení organizace přislíbily, že půjde o nové peníze, nikoliv o ty, které byly vyčleněny na jiné humanitární krize.

"Byla by katastrofa, pokud by o peníze ve prospěch jihovýchodní Asie přišel například súdánský Dárfúr," řekl Jan Egeland.