|
Odborníci se obávají psychických potíží u dětí v Asii | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Dětem v Indonésii či Thajsku opět začalo vyučování. A to i přesto, že řada škol na pobřeží obou zemí je zničena, chybí učební pomůcky, knihy i vybavení.
Od brzkého rána štukatéři dokončují úpravy v přízemí školy ve vesnici Ban Gamala na thajském ostrově Pchúket. Chtějí mít hotovo dřív, než přijdou děti. Téměř vše v přízemí budovy spláchla vlna tsunami. Venku, na školním dvoře, sedí mezi sutinami učitelka Kanda Arttasubová. Čeká, kteří z jejích žáků se nakonec objeví. "Rodiče nechtějí, aby děti šly do školy. Když ve vesnici potkám některého z rodičů, říkám jim, nebojte se, tohle se zase velmi dlouho nebude opakovat. A když děti přijdou, ujišťuji rodiče, že se o jejich potomky postarám," říká Kanda Arttasubová. Krátce po osmé hodině přijíždí jeden z místních, Fad Soi-sone. Za ním na mopedu sedí jeho děti, syn a dcera. "Moje děti jsou vystrašené. Bojí se, když jdou v noci spát. Nechtějí ani chodit do školy. Říkal jsem jim, že je po všem, ale musíme na ně dávat pozor," svěřuje se Fad Soi-sone. Obavy neustávají Do devíti hodin se škola zaplnila sotva z poloviny. Vyučování i tak začalo. Někteří ze žáků zemřeli ve vlnách oceánu. Stejně tak i jejich učitelé.
Ředitel školy se pokouší uklidňovat ty, kdo přežili. "Tady jste v bezpečí, postaráme se o vás," říká. Shluk rodičů postává poblíž školy a starostlivě pozoruje své děti. Místní komunitu události z uplynulých dní hluboce zasáhly. "Když vidím ten zmatek všude kolem, tohle není dobré místo. To, co se stalo je hrozná katastrofa, řada lidí je v šoku a bude to chtít nějaký čas, než přivedou své děti zpět." "A když vezmu v úvahu, jak blízko je škola oceánu, tak i tohle má svůj vliv," vysvětluje jeden z obyvatel vesnice, Švéd David Schooltyssek. Podle Nicoma Charumaneeho, který je v Pchúketu zodpovědný za oblast vzdělávání, je obnova škol prioritou. Na druhé straně ho prý nepřekvapuje ani to, že mnoho žáků vůbec nepřišlo. "Mám za to, že do školy přišla tak polovina dětí. Mluvil jsem s mnoha rodiči, kteří své děti nechali doma; chtějí nejprve osobně zjistit, jak to se školou vypadá. Teď se budeme snažit jim dokázat, že se nemají čeho obávat," tvrdí Nicom Charumanee. Psychická podpora Dopoledne do školy dorazily nové stoly. Andrew Morris z dětského fondu OSN, který v Thajsku pomáhá jak finančně, tak odborně se změnami školského systému, ale zdůrazňuje, že po přírodní katastrofě jsou jiné aktuální priority. "Desítky tisíc dětí v uplynulém týdnu viděly strašné věci. Bojíme se proto především psychologických dopadů." "Naši současnou prioritou bude dodat specializovanou psychologickou podporu co největšímu počtu dětí v postižených oblastech a pomoct jim se z toho zotavit," dodává Andrew Morris s dětského fondu OSN UNICEF. Je zjevné, že žáci mají ve škole o čem diskutovat. A i to je podle odborníků dobře. Čím více budou mluvit o tom, co se stalo, tím větší je jejich šance na to, že se s tím dokáží vyrovnat. |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||