Martina Mašková redaktorka BBC

V postižených oblastech hrozí zejména břišní tyfus a cholera

David Nabarro ze Světové zdravotnické organizace považuje za zásadní dopravit do oblastí zasažených katastrofou humanitární pomoc.

"Existuje možnost, že infekčním chorobám podlehne stejný počet lidí jako tsunami," uvedl doktor Nabarro.

Pracovníci Světové zdravotnické organizace již zaznamenali v některých táborech na Srí Lance a v Indii první nakažlivé nemoci.

Hlavní je čistá voda

Za hlavní rizika považuje ředitel Ústavu infekčních onemocnění při lékařské fakultě Newyorské univerzity Joel Ernst břišní tyfus a choleru.

"Onemocnění, která jsou v této situaci nejnebezpečnější velkému množství lidí, jsou způsobená nedostatkem čisté vody," vysvětluje vědec.

Jde totiž o infekce šířené vodou kontaminovanou z kanálů nebo mrtvými těly.

Jelikož dodávky čisté vody nejsou vždy možné, hrozí, že infekce postihnou velké množství osob.

Kromě infekcí ze znečištěné vody mohou v postižených oblastech komáři šířit malárii nebo horečku dengue, po níž následuje vyrážka, nechutenství, poruchy kloubů a svalů.

Co jíst a pít?

Jak se nejúčinněji bránit infekcím v místech živelných pohrom? Mnozí spoléhají na tablety na čištění vody.

Podle doktora Joela Ernsta by bylo lepší vodu převařit, což ovšem není vždy možné, a tak se voda čistí chemicky.

Onemocnění, která jsou v této situaci nejnebezpečnější velkému množství lidí, jsou způsobená nedostatkem čisté vody Joel Ernst

Pokud se člověk nakazí, v případě bakteriálních infekcí, zejména cholery vyvolané bakteriemi typu shigella, úplavice či tyfu, pouze antibiotika k léčbě nestačí.

"Je třeba i podpůrná léčby infúzemi. Jen antibiotika nestačí, hlavně v případě cholery," upozorňuje česká lékařka Hana Roháčová, primářka infekční kliniky pražské Fakultní nemocnice Na Bulovce.

Úplavice může kvůli průjmům organismus zcela dehydrovat.

Mýty a realita

Odborný časopis Pan American Journal of Public Health nedávno napsal, že obavy z epidemií při živelných katastrofách jsou spíš mýtem.

Podle časopisu původci infekcí přežívají v mrtvém těle krátce, hnilobný proces nepředstavuje nebezpečí. K ochraně lidé, kteří se v oblasti pohybují, stačí dodržování hygieny: chránit se rukavicemi, mýt si ruce, používat dezinfekci.

Doktorka Roháčová ale namítá, že v případě rozvojových zemí to úplně neplatí:

"Klíčová je kontaminace vody, a ta je rizikovější než v civilizovaných zemích, pokud zdroj užívají stovky, či tisíce lidí."

Reálné riziko?

V nemocnici Na Bulovce jsou hospitalizováni tři pacienti, kteří se vrátili z postižených jihoasijských oblastí.

Nejhorším rizikem je momentálně kontaminovaná voda

Riziko infekce se podle primářky tamní infekční kliniky Hany Roháčové ale zatím nepotvrdilo.

"Mají pouze běžné průjmy," sdělila. Pacienti by měli být doma do dvou dnů.

Hlavní hygienik České republiky Vladimír Polanecký turistům cesty do jihovýchodní Asie nedoporučuje. Podle něj by český turista hazardoval se zdravím.

Doktorka Roháčová je o něco shovívavější, spíše ale v tom smyslu, že podle ní nelze cesty do katastrofou postižených lidí zakazovat.

"Pokud je možné, měli by lidé, kteří do oblasti pojedou, pít balenou vodu a potraviny tepelně ošetřené. Je také třeba nechat se s předstihem očkovat, zejména proti břišnímu tyfu a žloutence," dodává Roháčová.

Nemoci hrozící v jihovýchodní Asii

Úplavice

• původcem je bakterie shigella (4 druhy) vypouštějící toxin nebo améba (prvok)
• inkubační doba: zpravidla 1 - 6 dnů
• příznaky: horečka, svíravé bolesti břicha, průjmy, ve stolici krev a hlen, hrozí dehydratace a perforace stěny tlustého střeva

Břišní tyfus a paratyfus

• původcem je bakterie Salmonella typhi a Salmonella paratyphi
• inkubační doba: zpravidla 5 - 24 dnů
• příznaky: horečka, bolesti hlavy a břicha, obvykle bez průjmů (častěji spíše zácpa), později případně i mrákoty, blouznění, poruchy vědomí

Cholera

• původcem je bakterie vibrio cholerae, která v těle vypouští toxiny
• inkubační doba: zpravidla 3 - 6 dnů
• příznaky: zvracení, úporné vodnaté průjmy hez hlenu a krve, vysoká a rychlá ztráta tekutin, obykle bez horečky

Hepatitida typu A a E

• původcem je virus hepatitidy A, virus hepatitidy E
• inkubační doba: 14 dnů až 6 týdnů
• příznaky: zpočátku podobné chřipce (únava, teploty, bolesti svalů)

Malárie

• původcem jsou čtyři druhy parazita plasmodium
• inkubační doba: 10 dnů až 4 týdny
• příznaky: záchvaty horečky, jimž předchází zimnice a třesavka, vysoké pocení, posléze bolest hlavy, svalů a kloubů

Horečka dengue

• původcem je virus ze skupiny flavivirů (čtyři typy)
• inkubační doba: zpravidla 7 až 10 dnů (někdy 3 - 14)
• příznaky: rychlý nástup horečky, která trvá 3- 5 dnů, bolesti hlavy, kloubů a svalů, které vedou k omezení hybnosti, nechutenství, vyrážka