Martina Mašková redaktorka BBC

Mnohé ostrovy na jihozápad od epicentra se posunuly

Mnohé ostrovy na jihozápad od epicentra se posunuly o desítky metrů, jiné - jako například ostrov jménem Siberut - se až o dva metry zvedly.

Nepatrně, asi o 2 cm, se vychýlila zemská osa, která prochází oběma póly, otáčí se asi o tři tisíciny sekundy rychleji.

Astronomové ovšem ujišťují, že nepatrně rychlejší otáčení země nebude mít na planetu prakticky žádný vliv.

Nejsilnější zemětřesení

Zemětřesení v Indickém oceánu patří k nejsilnějším za posledních sto let, jak BBC potvrdil ředitel Geofyzikálního ústavu Akademie věd Aleš Špičák.

"K pohybu v hypocentru, což je ohnisko zemětřesení, došlo asi o 20 metrů směrem nahoru a asi o 30 metrů horizontálním směrem," uvedl seizmolog Špičák.

Vědci očekávali menší zemětřesení o síle šest a půl stupňů Richterovy škály, síla zemětřesení však dosáhla devíti stupňů.

"Není možné předem odhadnout sílu či maximální sílu zemětřesení, lze ale hodnotit poměry v zemské kůře na základě zkušenosti a znalosti geologické stavby."

Všechny oblasti styku litosférických desek, což je případ Indonésie, jsou podle českého vědce potenciálně rizikové.

Horotvorný proces

"Zemětřesení a horotvorný proces jdou ruku v ruce - když se proti sobě pohybují dvě desky, vznikají horská pásma. Když Indie narazila na euroasijský kontinent, vznikly Himaláje," připomíná.

ZEMĚTŘESENÍ Epicentrum – místo, kde se zemětřesení projeví na povrchu Hypocentrum – ohnisko zemětřesení Záleží na charakteru hornin, zda je epicentrum nad ohniskem (hypocentrem)

V případě jihoasijského zemětřesení šlo ovšem o pohyby v řádech metrů, což neplatí pro horotvornou činnost.

"Výška nabíhá velmi pomalu, hory stoupají rychlosti několika centimetrů za rok, při zemětřesení to roste v jednom okamžiku o metry."

Ruská teorie

Ruský vědec Jevgenij Dolginov předpokládá nové zemětřesné vlny v rovníkové Africe, ale také v Jižní Americe.

Svůj názor zakládá na teorii opakování zemětřesení v rýhách a zlomech v zemské kůře paralelních s rovníkem, které jsou podle něj opakovaně seismicky aktivní.

"Samozřejmě v některých místech může být aktivní zlom rovnoběžný s rovníkem, tak je to v Jižní Americe, nebezpečné jsou však zlomy jiných směrů," polemizuje s ním docent Špičák.

Po takto silném zemětřesení dochází několik týdnů k otřesům v blízké oblasti o rozloze milion kilometrů čtverečních, postupně ale ubývají na síle seizmolog Aleš Špičák

Ruský vědec předpokládá zemětřesení velkého rozsahu, při němž by vlny zalily jih Kolumbie, Ekvádor i sever Peru. Docent Špičák předpovědi považuje za neférové.

"V rovníkových oblastech v Ekvádoru jsou potenciální oblasti zemětřesení, je tu reálné nebezpečí, že k němu dojde, ale netušíme zda za pět, deset anebo třicet let," podotýká Špičák.

Evropa se nehýbe

Zemský plášť je dynamický a velkým zemětřesením se podle odborníků nevyhneme ani v budoucnu.

Jihoasijské zemětřesení ovlivní i jiné litosférické desky či zlomy.

"Po takto silném zemětřesení dochází několik týdnů k otřesům v blízké oblasti o rozloze milion kilometrů čtverečních, postupně ale ubývají na síle," říká seizmolog Špičák.

To, že by sumaterské zemětřesení ovlivnilo evropskou seizmickou činnost, však považuje za nepravděpodobné.