|
Bush prý nominoval místo Powella Riceovou | |||||||||||||||||||||||||||
Americký prezident George Bush podle předních washingtonských činitelů nominoval svou poradkyni pro otázky národní bezpečnost Condoleezzu Riceovou jako nástupkyni ministra zahraničí Colina Powella. Ten v pondělí oznámil, že z postu odchází. Condoleezza Riceová patří k nejbližším Bushovým poradcům a ke spolehlivým spolupracovníkům prezidentova nejužšího kruhu. Údajně také sdílí hodně jeho názorů. Jako první černošská ministryně zahraničí Spojených států jistě vstoupí do učebnic dějepisu. Na Blízký východ Zahraniční politika v druhém Bushově prezidentském období se zřejmě zaměří na Blízký východ, ale i specializace Riceové na Rusko se bude hodit v době, kdy Putinův postoj k dodržování politických a občanských práv vyvolává ve Washingtonu obavy. Riceová bude patrně požádána o rozsáhlou reorganizaci celého resortu. Bush chce totiž sladit zahraniční politiku se zbytkem kabinetu do větší míry, než tomu bylo za Colina Powella. Demisi už dříve podali ministři zemědělství Ann Venemanová, energetiky Spencer Abraham a školství Rod Paige. Powell už dříve naznačil, že se nebude ucházet o druhé funkční období v ministerském křesle. Jak doplňuje zpravodaj BBC Dan Issacs, Powell je považován za umírnéného politika, který se důrazem na mezinárodní řešení problémů dostával čím dál více do sporu s prezidentem Bushem a zbytkem kabinetu. Co se týče rozhodnutí jít do války v Iráku, vyzýval Powell k opatrnosti a několikrát tak stál jinde než ostatní členové kabinetu. Zasadil se ale o jeden výrazný ústupek, když prosadil větší zapojení Spojených národů a jejich inspektorů před válkou v Iráku. Jeho diplomatické schopnosti během této složité doby a vyjednávání s ostatními vládami mu vyneslo chválu. Jeho zkušenost, zejména s vietnamskou válkou, vedla ke vzniku tzv. Powellovy doktríny, podle níž musí-li Spojené státy zasáhnout v cizím konfliktu, měly by tak učinit s obrovskou vojenskou převahou a jasnými politickými cíly. Jako předseda Sboru náčelníků štábů vedl americké vojsko v 1. válce v Iráku v roce 1991. Jeho názorů na roli americké armády a její schopnosti dosáhnout zahraničně politických cílů si váží nejen republikánská administrativa, ale i americká veřejnost. |
| |||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||