|
Létající taxíky už nejsou utopií | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Doprava ve velkých městech není právě procházkou růžovým sadem.
Řadu návštěvníků Londýna či New Yorku možná ještě mrazí při vzpomínce na přeplněné metro a nekonečné dopravní zácpy, ve kterých není nic platné ani taxi. Jedna malá britská firma ovšem přišla s nápadem, jak situaci vyřešit. Zní to možná jako scénář nějakého vědeckofantastického filmu. Firma Avcen je autorem projektu létajících taxíků, takzvaných jetpodů. Jejich hlavní výhodou by prý byla rychlost, tichý provoz a také relativně nízké náklady. Jak vypadá jetpod? Podle ředitele firmy Avcen Mika Dacra je letadlo velké zhruba jako velké osobní auto, má trojúhelníková křídla a motory jsou kvůli omezení hlučnosti uloženy nad křídly - ne pod nimi, jak je běžné. Jetpod se prý dokáže pohybovat rychlostí zhruba 550 kilometrů za hodinu, tedy pomaleji než dopravní letouny, ale rychleji než malá letadla nebo helikoptéry. "Stroj bude létat v nízkých výškách a pohodlně uveze pět lidí," říká Mike Dacre. Podle plánů návrhářů by taxiletadla byla schopná dopravit v největších městech světa cestující z okraje metropole do centra zhruba za dvě nebo tři minuty. Ideální dopravní prostředek Podle Dacra jde o novou formu levného cestování pro budoucnost.
Jetpod prý může pohodlně přistát na trávě, nebo na upraveném pruhu obyčejné země. Nepotřebuje žádné příletové a odletové dráhy, což z něj dělá ideální dopravní prostředek pro spojení okrajů města s centrem. Podle Mika Dacra dokáže letadlo přistát na 125 metrech, což v současném letectví prý nemá obdoby. Je ale otázka, zda v centru New Yorku nebo Londýna vůbec je 125 metrů dlouhý pás země, kde by takové stroje mohly přistávat. Firma si ale prý je vědoma toho, že ve městech je potřeba vybudovat poměrně rozsáhlou infrastrukturu. 'Zájem určitě bude' Mike Dacre je v tomto směru poměrně optimistický: "Pracujeme na vývoji letadla a jsme si jisti, že se nám města se zájmem ozvou," říká Mike Dacre. Společnost už podle něj vede jednání s Moskvou a Tokiem. Pro vybudování příletových a odletových míst, jakýchsi stání pro letecké taxíky, podle něj není potřeba více než třísetmetrový pruh země. Najít ho by prý nemělo být tak složité ani ve velkých světových metropolích. Bezpečnější a méně hlučné Podle autorů návrhu by bylo jejich řešení bezpečnější než běžný silniční provoz.
Obavy, že by se po městech pohybovaly naprosto bez jakýchkoli pravidel desítky strojů, jsou prý naprosto neopodstatněné. Firma má vypracovaný koncept, jak by doprava jetpody fungovala: každý by měl jasně stanovenou trasu, na kterou by vyrážel ze stanovišť, jaká mají dnes například taxíky. Stroje by neměly být hrozbou ani co se týče hluku. Dva tryskové motory prý jsou o 20 decibelů tišší než motory, které se běžně používají dnes. Za rok a půl by měly proběhnout testy provozu, během nichž se ověřuje řada vlastností, například to, zda letoun vyhovuje nárokům na hlučnost. Potom následuje poměrně dlouhý schvalovací proces, kterým prochází každý nový letoun. Do centra za 40 liber Pokud letadlo bude všem normám na bezpečnost a provoz vyhovovat, může vzlétnout v roce 2010. Samotné letadlo by mělo stát zhruba 550 tisíc liber, tedy necelý milion dolarů. A protože by bylo schopné přepravit za den velké množství cestujících, jízdenky by prý neměly být příliš drahé. Cesta z londýnského letiště Heathrow do centra města by měla stát kolem 40 či 50 liber, což se podle autorů nápadu vzhledem k rychlosti dopravy budoucím zákazníkům rozhodně vyplatí. |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||