Martina Mašková zpravodajka BBC

Postoj EU a Spojených států k Lukašenkově režimu se mění

Právě oni se měli, podle nedávné zprávy Rady Evropy, podílet v letech 1999 a 2000 na zmizení čtyř oponentů běloruského režimu: tří politiků a jednoho novináře.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko včera v televizi reagoval slovy, že se Bělorusko pod zahraničním tlakem neskloní:

"Jsme čestní, upřímní a zásadoví lidé. Nemáme co skrývat. Ministr zahraničí Sjarhej Michaljevič nemá dnes a zítra v OSN co vysvětlovat," prohlásil.

"Útok je nejlepší obranou a my chceme ukázat, že nebudeme tolerovat dvojí standardy ani rány pod pás," dodal Alexandr Lukašenko.

Co chtějí diplomaté?

Minsk už potvrdil, že připravuje protiopatření. A běloruské ministerstvo zahraničí krom toho obvinilo Brusel a Washington z maření spolupráce při boji proti terorismu a referenda, v němž se má 17. října hlasovat o třetím funkčním období pro prezidenta.

Vladislav Jandjuk, azylant a zástupce běloruské exilové prozatímní vlády pro střední Evropu k podobě a načasování sankcí Bruselu a Washigtonu říká:

“Chci doufat, že tyto sankce jsou začátkem jednoznačného postoje EU k režimu Alexandra Lukašenka. Dosud byli váhaví a připadalo mi, že se snažili o jakési uznání Lukašenkova režimu.”

Jandjuk si není jistý, zda považovat zákaz vstupu pro čtyři běloruské činitele za předzvěst větší diplomatické ofenzívy proti Lukašenkovi, ovšem dodává:

“S příchodem nových členů Evropské unie se přístup k podobným režimům mění, budou zásadovější vůči diktátorovi,” dodává exilový politik.

Nekonečný mandát

Mnozí upozorňují, že referendum o třetím funkčním období pro prezidenta bude důležitější než volby do parlamentu, který víceméně nemá žádný vliv:

Útok je nejlepší obranou a my chceme ukázat, že nebudeme tolerovat dvojí standardy ani rány pod pás Alexandr Lukašenko, prezident Běloruska

Opoziční předák ironicky dodává, že jde spíš o referendum o nekonečném funkčním období pro prezidenta Lukašenka:

“Voliči mají schválit Lukašenkovi možnost znovu kandidovat a zrušit odstavec ústavy, který omezuje prezidentský mandát na dvě funkční období,” říká.

Slova běloruského ministerstva zahraničí o tom, že Brusel a Washigton maří boj proti terorismu, považuje Jandjuk za silácké řeči bez obsahu. Jak říká, region dosud nikdy nebyl zdrojem terorismu.

A k důvodům pro něž by Západ eventuelně mohl Bělorusko potřebovat uvádí:

”Bělorusko je tranzitní země a západ má zájem na tom, aby dodávky přes tuto zemi nebyly přerušované. Ale nejsou tam vůbec islamistické skupiny, které by měly teroristické sklony.”

Minimum informací

Stát je, jak Jandjuk říká, navíc doslova “prošpehován” příslušníky Lukašenkových bezpečnostních složek.

“Jen počet oficiálních příslušníků silových složek se odhaduje na 300 tisíc. A pak jsou tu brigády, které se věnují likvidaci prezidentových politických oponentů.”

Vladislav Janduk si rovněž posteskl, že informačních zdrojů z nichž mohou čerpají Bělorusové v exilu informace o své vlasti a kterých by se mohl chytit svobodný svět je bohužel málo.

Několik nezávislých agentur a nezávislých novin s minimálním nákladem v Bělorusku existuje díky zahraniční podpoře.

"Ale spíše čerpáme informace od známých, od těch Bělorusů, kteří v zemi zůstali,” dodává zástupce běloruské exilové prozatímní vlády pro střední Evropu.