Premiér Tony Blair tvrdí, že britští vojáci v Iráku musí zůstat

Očekává se, že premiér Tony Blair na poslední konferenci před všeobecnými volbami, které se mají konat příští rok, nastíní novou politiku ve školství, důchodovém systému a péči o děti.

Delegáti nicméně v neděli odhlasovali, že se bude debatovat také o Iráku - navzdory tomu, co si přeje vedení strany.

Na konferenci vrhl stín také případ britského rukojmího Kena Bigleyho, kterého drží únosci v Iráku.

Propad preferencí

Poslední průzkumy veřejného mínění v Británii naznačují, že podpora labouristů klesá a že irácká válka podlomila důvěryhodnost Tonyho Blaira.

Labour Party podle průzkumů, které si zadala sama strana, ztratila tři miliony voličů, tedy asi sedm procent všech, kteří Blairovu stranu volili.

Lidé jsou nespokojení nejen se současnou situací, ale hlavně s tím, že Británie šla do války na základě špatných iformací. Mnoho lidí i přes závěry Huttonovy zprávy věří, že tyto informace vláda zmanipulovala.

Tony Blair sice přiznává chyby tajných služeb, a tím i sebe, ale zároveň brání účast Britů na invazi do Iráku - naposledy v nedělním ranním programu BBC Breakfast with Frost.

Odpuštění dluhů rozvojového světa

Dalším důvodem propadu preferencí jsou osobní neshody ve straně ministra financí Gordona Browna a premiéra Blaira a s ním související spory o program.

Ministr financí Brown na konferenci v Brightonu prohlásil, že Británie je připravena odepsat dluhy, které vůči ní mají nejchudší země světa, aby tyto země mohly investovat do vzdělávání a zdravotnictví.

Británie hodlá podle Browna odepsat dluhy chudým zemím

Půjde o britský podíl na mnohostranných půjčkách, které těmto zemím poskytuje Světová banka. Podle Browna by se chudým zemím mělo každoročně ulehčit o 180 milionů dolarů.

Slib odpuštění dluhů spojil Gordon Brown i s výzvou, aby všichni delegáti konference využili svých mezinárodních kontaktů a přiměli ostatní státy k tomu, aby udělaly stejný krok jako Británie.

Sám Brown k tomu bude mít příležitost přímo na půdě Světové banky a Mezinárodního měnového fondu, protože Británie v současnosti obou organizacím předsedá.

Aktivisté bojující za odpuštění dluhů nejchudších zemí Brownův návrh vítají. Objevily se ale pochybnosti o tom, zda půjde skutečně o nové peníze nebo jen o redistribuci starých slibů.

Aktivisté budou na dnešních demonstracích v Brightonu požadovat, aby britská vláda prosadila přehodnocení zlatých rezerv MMF.

Tato účetní operace by při dnešních cenách zlata přinesla fondu více než 17 miliard dolarů, což by pokrylo největší část dluhů nejchudších zemí světa.