Totožnost únosců je odhadována podle jejich požadavků

Podle Galiny Jemelijanové, odbornice na Rusko a islám z univerzity v Birminghamu, byly zprávy o požadavcích únosců od počátku velmi protichůdné a jasněji není ani teď.

Nejdříve se zdálo, že po ruské vládě žádají propuštění čečenských bojovníků, potom přišla zpráva o požadavku plné nezávislosti Čečenska, ale v jednu chvíli se dokonce hovořilo o tom, že únosci všechny požadavky stáhli.

"Mě se tedy nejeví jako lidé, kteří by neodbytně trvali na čečenské nezávislosti.

"V první den krize se zdálo, že jde o lidi reprezentující Šamila Basajeva, jednoho z nejvlivnějších válečných vůdců v Čečensku, a že za únosem stojí Basajevova organizace.

"Pak ale přišly náznaky, že by mohli být spojeni s mezinárodními islamistickými organizacemi."

Klíčovou otázkou podle analytiků zůstává, jak zareaguje na události v Osetii a dramatické televizní záběry ruská veřejnost?

Obecně ruská veřejnost reaguje velmi emocionálně, protože události se velmi úzce týkají dětí. Rusové mají ve velké většině pocit permanentního ohrožení, protože podobných událostí byla v poslední době celá řada. Nedávný výbuch v Moskvě, minulý týden exploze dvou letadel a teď tohle.

To vše znamená jediné - že se čečenská krize přesunula do širšího Ruska. Lidé se bojí, visí nad nimi stálá hrozba teroru, což je přesně to, o co se únosci snažili, nastolit v Rusku atmosféru strachu.

Může podle vás tlak veřejnosti přimět ruského prezidenta Vladimira Putina, aby se pokusil najít politické řešení situace v Čečensku?

Tím si nejsem jista. Myslím si, že Rusové budou podporovat prezidenta Putina v jeho tvrdém přístupu k Čečencům, jako tomu bylo dosud. Podle mne budou pro zpřísnění bezpečnostních opatření vůči Čečencům i v Čečensku samotném.

Nemyslím si, že by tyto události vnesly průlom do vyjednávacího procesu, obzvlášť když téměř není s kým jednat.

Čečenského prezidenta v exilu Aslana Maschadova neuznává současný čečenský prezident Alchanov, v Čečensku samotném mezi sebou navzájem bojuje několik skupin, takže je těžké najít stranu, se kterou by bylo možné jednat a která by reprezentovala Čečence jako národ.

Řada analytiků tvrdí, že poté co Rusko zahájilo v roce 1999 druhou válku v Čečensku, se tamní ozbrojenci velmi zradikalizovali a do jejich organizací pronikli z vnějšku islamističtí radikálové, kteří v žádném případě nebojují za nezávislost Čečenska. Existují pro to nějaké důkazy?

Pokud se podíváme do historie, k islamizaci čečenských obyvatel došlo během několika fází válečné konfrontace se zahraničními nájezdníky - což od 18. století bylo především Rusko.

Pokud tedy hovoříme o roce 1994, kdy vypukla první čečenská válka, islám tehdy hrál symbolickou roli, postupně ale nabývala islámská rétorika a fundamentalismus na síle, byly například zavedeny soudy řídící se právem šaríja.

Od začátku druhé čečenské války pak můžeme hovořit o islámském fundamentalismu jako o převažujícím ideologickém rámci odporu vůči Rusku.

Je pravda, že to má mnoho co do činění s příchodem zahraničních islamistů z Pákistánu, Afghánistánu a dalších zemí středního východu, pro které je islamistický radikalismus svým způsobem jejich povolání.