BBCCzech

Když Američané prohráli válku ve Vietnamu, Hmongové za to draze zaplatili. Válka ve Vietnamu skončila před devětadvaceti lety. Její dědictví ale ovlivňuje životy obyvatele jihovýchodní Asie dodnes.

Snad nejvíc to platí o tisících Hmongů, které americká zpravodajská služba CIA naverbovala k boji proti vietnamské armádě.

Tahle spolupráce přišla Hmongy draho. Část z těch, co nepadli v boji, po válce odešla do Spojených států, většina jich ale žije v táborech sousedního Thajska. Odtud se teď i zbytek Hmongů stěhuje do USA.

Hmongové na území severně od Bangkoku improvizovaně přežívají po dobu, kam až jejich paměť sahá. Pořádně se ani v Thajsku usadit neměli šanci. Nemohli tu legálně pracovat, ani kupovat reality.

Od konce války jich tady ve stínu thajského chrámu žije v zapomnění na patnáct tisíc. Utekli sem, když se v jejich rodném Laosu dostali k moci komunisté. Po letech čekání by to však mělo tady být jejich poslední monzunové období.

U brány tábora je nástěnka se seznamem jmen, podle něhož mají zbylí Hmongové odcestovat do Spojených států.

"Žong Su se jmenuje můj manžel, já jsem Tong Je. Máme sedm dětí, všechno kluky, a na tenhle odjezd se moc a moc těšíme," říká žena, která s rodinou čeká v Thajsku tak dlouho, až ani nedoufala, že se bude moci jednou přestěhovat za sestrou do Ameriky.

Muži i ženy v tomhle táboře zestárli a mnohým se už do Spojených států ani nechce.

Sní o tom, že se jednoho dne třeba vrátí do Laosu. Kdysi to byli bojovníci. Sabotovali zásobování Ho-Či Minovy armády a zachraňovali americké piloty.

Skončili však mezi poraženými. Když v zemi zvítězili komunisté, Hmongové museli utíkat. Tisíce jich zůstaly v laoských horách, ale přežívají v zoufalých podmínkách.

Trpí nedostatkem jídla, hrozí jim zabití od příslušníků laoské armády; proto se neustále skrývají a přemisťují. Thao Je a její manžel patří k prvním jménům na seznamu. Současnou chatrč brzy vymění za dům v Americe:

"V Americe to nebude tak komplikované jako tady v Thajsku," říkají. "Tam si lidé cení zásad svobody a rovnosti, a to se nám líbí," dodávají Hmongové. Někteří z nich mají jen obavy, zdali úkoly v nové zemi a civilizaci zvládnou.

Ve Spojených státech už pro nové Hmongy chystají úvodní lekce z života v Novém světě. Učitelé jim vysvětlí, kde budou žít a jaké budou mít povinnosti.

V přijímacích seminářích jim radí v praktických věcech: jak platit dolary, co kolik stojí, nebo jak užívat splachovací záchod. Nejvíce ale určitě pomohou kontakty na další Hmongy, kteří už v Americe žijí.

V americkém Saint-Paulu na Tong Je čeká sestra: "Nezáleží ani na tom, jak velký máme dům," odpovídá na otázku, jak nové imigranty ubytuje, "hlavní je, jak velké máte srdce."

Rodinu od sebe dělí už jen cesta letadlem. Všech devět Hmongů z Thajska poletí poprvé v životě. Až dosednou v Americe, najdou tihle lidé, kteří nikdy neměli svou zemi, alespoň nový domov.