Ivan Kytka Londýn

Na humanitární pomoc v Dárfúru spotřebuje OSN 350 milionů

Americká organizace monitorující lidská práva Human Rights Watch navíc obvinila Chartúm z toho, že džandžauíské provládní milice útočící na uprchlické tábory, jsou postupně začleňovány do súdánských bezpečnostních sil.

Toto obvinění však popírá súdánský velvyslanec v Londýně doktor Hassan Abdeen: "Súdánská vláda už podnikla praktické kroky na posílení policejní přítomnosti v Dárfúru - do oblasti bylo odveleno pět tisíc policistů."

"Jejich počet by se měl v příštích šesti až osmi týdnech zdvojnásobit. Prioritou přitom bude ochrana uprchlíků v utečeneckých táborech," uvedl Hassan Abdeen.

Na utečencích patrné stopy hrůzy

Pomoc uprchlíkům poskytují britské charitativní organizace Oxfam a Christian Aid, které mají své pracovníky přímo v utečeneckých táborech.

Ti se však nechtějí k politickým kontroverzím vyjadřovat především proto, aby mohly vykonávat dál svou.

Barbara Stockingová z britského Oxfamu, která navštívila tábor v dárfúrské Kalmě připouští, že na utečencích jsou patrné stopy hrůz, které zažili a že mají obavy z toho, že by se museli vrátit zpět do svých vesnic:

"Dislokovaní lidé, s kterými jsme hovořili, jsou vystrašení z toho, co se jim stalo," říká Barbara Stockingová a dodává, že uprchlíci se nemohou cítit úplně bezpečně ani ve zmíněných táborech.

Ženy jsou zastrašovány a je jim vyhrožováno, pokud se například vydají mimo území tábora sbírat dřevo na oheň.

Zoufale chybějí latríny

Barbara Stockingová z Oxfamu popisuje barvitě také situaci přímo v utečeneckém táboře v Kalmě, kde je teď umístěno 70 000 lidí:

"Jediné co vidíte, jsou malé chatrče, pár tyčí a na nich zástěny z umělé hmoty," říká Barbara Stockingová, podle kterých chybí v Kalmě především sanitární zařízení - na 70 000 lidí připadá 200 latrín.

Oxfam jich tam chce vybudovat tisícovku, jeho pracovníci mají ovšem obavy, že do té doby může v táboře propuknout epidemie cholery.

Kdo to zaplatí?

Organizace spojených národů vypočítala, že jen na humanitární pomoc v Dárfúru budou potřeba prostředky ve výši 350 milionů dolarů.

Britské nevládní organizace oceňují, že Blairův kabinet na ni zatím vyčlenil 36 miliónů liber a Británie je po Spojených státech a Nizozemsku třetím největším dárcem v Darfúru.

Charitativní organizace se ovšem domnívají, že britská vláda a především její diplomacie mohla učinit mnohem více pro to, aby se našlo politické řešení krize.

Vojenská intervence jen na papíře

I když premiér Tony Blair zvažoval podle zpráv z britského tisku zvažoval vojenskou intervenci do Súdánu, v současné situaci není příliš pravděpodobné, že by se britští vojáci do Darfúru vypravili.

Tím spíše, že Súdán odmítl asistenci 2000 vojáků ze zemí Africké unie.

A svou roli hraje ještě jeden aspekt - Britové by šli do Súdánu zřejmě jedině s Američany a tři měsíce před americkými prezidentskými volbami nebude k tak riskantní expedici zřejmě ve Washingtonu politická vůle.