Lenka Kabrhelová zpravodajka BBC v Londýně

Brit Francis Crick rozluštil DNA s Američanem Jamesem Watsonem

Objev struktury DNA patří k přelomovým okamžikům 20. století, dal zásadní podnět biologii a položil základy novým přístupům v medicíně.

Vedl také k plné identifikaci lidského genomu, která se podařila loni.

"Chtěli bychom navrhnout strukturu soli kyseliny deoxyribonukleové. Tato struktura obsahuje nové rysy, které jsou z biologického hlediska velmi pozoruhodné."

Těmito skromnými větami začínal článek, který v roce 1953 v časopise Nature zveřejnili 36tiletý britský biochemik Francis Crick a jeho 24tiletý americký kolega James Watson.

Euforie i nejistota

Objev struktury kyseliny deoxyribonukleové ve tvaru dvojité šroubovice se stal průlomovým okamžikem v moderní vědě.

I když oba mladí vědci v jedné z cambridgeských restaurací oslavovali svůj úspěch se slovy: "Objevili jsme tajemství života", Francis Crick se netajil tím, že si zpočátku výsledkem nebyli docela jistí:

Vědci u modelu DNA

"Náš objev nás přiváděl do stavu euforie, byli jsme nadšení," vyprávěl Francis Crick.

"Trochu nás ale mírnila skutečnost, že jsme si nebyli úplně jisti, zda jsme došli ke správným závěrům. Vždycky, když mě Jim slyšel vyprávět o tom, jak skvělou věc jsme objevili, dostal prý nepříjemný pocit, že dělá velikou chybu," vzpomínal na pochyby vědeckého dua Francis Crick.

Přelom v moderní vědě

Postupně ale s tím, jak na novém objevu zakládala své bádání řada dalších vědců, sláva biochemiků rostla a v roce 1962 obdrželi Nobelovu cenu.

Cestu k dvojité šroubovici Crickovi s Watsonem otevřelo bádání Rosalindy Franklinové a Maurice Wilkinse, kteří v roce 1950 vytvořili první rentgenové snímky DNA.

Stejně jako Amerika i DNA čekala na své objevení Francis Crick

Franklinová vůbec jako první vyslovila domněnku, že molekula této kyseliny má strukturu spirály. Maurice Wilkins převzal v roce 1962 Nobelovu cenu spolu s Crickem a Watsonem, Rosalinda Franklinová už tehdy byla po smrti.

"Objev dvojité spirály byl klíčový proto, že řešil hned dva problémy najednou," vysvětluje profesor genetiky na University College v Londýně Steve Jones.

Jednak podle něj odpověděl na otázku po struktuře DNA, a přinesl také odpověď na to, jak se DNA kopíruje.

"Dvojitá šroubovice se obrazně řečeno odvine a vytváří zrcadlový obraz každé ze svých molekul, může proto přenášet geny z jedné generace na další," dodává Steve Jones.

DNA obsahuje genetickou informaci

Objev dvou vědců z univerzity v Cambridgi podle něj patří k velmi vzácným okamžikům, o nichž je možné říci: "V tento den vznikla nová věda".

Poznatky o struktuře DNA položily základ molekulární biologii a genetice, vědci je dnes využívají v nejrůznějších oblastech: při vývoji nových léků, řešení kriminálních případů, šlechtění nových rostlin, nebo pátrání po předcích dnešního lidstva.

Další objevy

Sám Francis Crick "neusnul na vavřínech" a ve své práci se přesunul k dalším nevyřešeným problémům.

Jak poznamenává genetik Steve Jones, v moderní genetice se už DNA považuje za poměrně "snadnou" molekulu.

Sám Crick se začal zabývat výzkumem mnohem složitějších proteinů, buněk a lidského vědomí, které je podle Jonese tak složité, že o něm vědci zatím nejsou schopni řádně uvažovat.

Francis Crick, který se narodil v britském Northamptonu, se za dalším bádáním v 70. letech přestěhoval do americké Kalifornie.

Vědecká obec i veřejnost na něj budou vzpomínat jako na jednoho z nejvlivnějších a nejlepších vědců všech dob.