Lenka Kabrhelová BBC Londýn

Polynéský stromový šnek je jedním z ohrožených druhů

Odborníci předpokládají, že na Zemi právě dochází k další - už šesté - vlně zániku druhů.

Narozdíl od té poslední, kdy z povrchu planety zmizeli dinosauři, jsou ale dnes tisíce zvířat podle biologů v nebezpečí kvůli činnosti člověka.

Podle odhadů během třiceti let zmizí z planety tisíce druhů zvířat, včetně více než 1 130 druhů savců a 1 183 druhů ptáků.

Podle profesora Alana Coopera z univerzity v Oxfordu budou vědci nejprve shromažďovat tkáně nejohroženějších savců, ptáků, hmyzu a plazů a také zvířat, která přežívají jen v zajetí.

Poté přijde řada na druhy, které jsou ohroženy vymřením v příštích desetiletích.

Nejohroženější cvrček, antilopa a žlutý mořský koník

Prvními na pomyslné "palubě" archy byli britský polní cvrček, severoafrická antilopa oryx nebo žlutý mořský koník.

Zoologové varují, že mořští koníci vymírají

Podle profesora Coopera vědci tkáně živočichů zmrazí tekutým dusíkem o teplotě minus 140 stupňů Celsia, který pomůže dlouhodobě uchovat proteiny, hormony, enzymy i DNA, která nese genetickou informaci určitého druhu.

Sbírka bude umístěna v britském Muzeu dějin přírodních věd a v londýnské Zoologické společnosti.

Na dalších místech po celém světě budou duplicitní vzorky - například v Centru pro reprodukci ohrožených druhů v San Diegu nebo v Ústavu pro uchovávání genů zvířat v australském Melbourne.

Jurský park na dohled?

Vědci uvádějí, že klíčové je zejména zachování vzorků pro budoucí studium, lze je využít například pro výzkum evoluce jednotlivých druhů.

Aby se však na ulici objevili dinosauři, je zcela nemožné

Za nejdůležitější oblast uplatnění považují tzv. konzervační, popřípadě ochrannou biologii, díky níž vědci zachovávají genetickou diverzitu.

Biologové podle svých slov nehodlají využívat vzorky pro klonování. Jak ale uvádí Alan Cooper, do budoucna není možné tuto techniku vyloučit:

"Klonování může být v budoucnosti jednou z oblastí, kde by se uchované vzorky daly použít," říká profesor.

Rozhodně se podle něj ale nic takového nedá podniknout teď, kdy jsou tkáně zmrazené.

Záchrana biotopů

Pokrok v molekulární biologii je podle něj navíc tak rychlý, že dnes lze jen těžko s přesností říci, k čemu všemu bude možné tkáně v budoucnosti použít.

DNA severoafrické antilopy oryx byla již zmrazena

Autoři projektu tvrdí, že jejich úsilí bude mít v budoucnosti pro biology a ochránce přírody naprosto nevyčíslitelnou hodnotu.

Řada kritiků nicméně namítá, že by se vědci měli také snažit o záchranu stanovišť a biotopů všech ohrožených druhů.

Ke skutečnému zaručení genetické rozmanitosti by totiž podle nich bylo třeba zachovat na 3 000 jedinců od každého druhu.