Robert Břešťan zpravodaj BBC

Clinton se obával, že by irácké zbraně mohly skončit u teroristů

V rozhovoru pro BBC vyjádřil podporu jeho loňskému rozhodnutí vést Velkou Británii do války proti Iráku.

Zpráva lorda Butlera následovala ani ne týden poté, co komise amerického Senátu zveřejnila podobnou zprávu o kvalitě zpravodajských informací před válkou v Iráku.

Když byl bývalý americký prezident Clinton dotázán na to, zda se zajímal o kvalitu zpráv, které jak Spojené státy tak Velkou Británii vedly do války, odpověděl:

"Ano zajímal. A tu zprávu jsem viděl, přinejmenším jsem četl zprávu z výsledků zkoumání komise amerického senátu pro zpravodajské informace."

Skepse by byla na místě

Clinton připustil, že tyto zprávy napovídají tomu, že bylo dost důvodů ke skepsi vůči domněnkám, že Irák vlastnil výrazně větší množství chemických a biologických materiálů, než se původně předpokládalo:

Pro kteréhokoli politika na světě bylo po 11. září velmi obtížné nejednat podle zpravodajských informací, které měl k dispozici Bill Clinton

"Musím říct, že po celou dobu, co jsem byl v úřadu jsme měli za to, že v Iráku jsou značné zásoby chemických a biologických zbraní."

"Přinejmenším jsme věděli, nebo já jsem o tom byl aspoň po mnoho let denně ujišťován, že značná část toho, co podle nás Saddámu Husajnovi zůstalo po skončení první války v Zálivu, zůstalo někde ukryto."

Podle Billa Clintona to tak bylo aspoň do roku 1998, kdy Saddám Husajn z Iráku vyhostil zbrojní inspektory OSN a kdy Američané a Britové bombardovali místa, kde měly být podle předpokladů zbraně ukryté.

Clinton ale zároveň zdůraznil, že světoví politici se po 11. září 2001 ocitli v obtížné situaci:

"Pro kteréhokoli politika na světě bylo po 11. září velmi obtížné nejednat podle zpravodajských informací, které měl k dispozici."

Britské zpravodajské služby podle Clintonových slov "věřily víc než americká rozvědka, že se Saddám Husajn snaží získat jaderný materiál a že má nějaké kontakty s teroristickou organizací Al-Káida."

Sám Clinton v době, kdy byl v úřadu, uplatňoval vůči Iráku politiku izolace. Přinášela podle něj svůj efekt i na počátku roku 2003?

Bill Clinton si myslí, že ano. Ale zároveň opět připomněl fakt, že se situace výrazně změnila po 11. září 2001.

Jak říká, je třeba mít na paměti, že politika izolace proti Saddámu Husajnovi byla uplatňována po dlouhou dobu.

Zbraně do rukou teroristů

A to prý neslo své výsledky v tom, že Irák neměl dost sil na to, aby přímo ohrožoval své sousedy.

Irák byl podle Clintona příliš oslaben na to, aby zaútočil přímo

"Vojenské možnosti Saddáma Husajna byly mnohem menší než v době první války v Zálivu, což se ostatně potvrdilo jeho rychlým pádem po invazi Američany vedené koalice do Iráku," dodává Bill Clinton.

A ve vztahu k předpokládaným iráckým zásobám chemických a biologických zbraní doplnil, že hlavní otázka prý ani tak nezněla, zda by je Saddám mohl použít.

"Spíš šlo o to, zda se je chystá prodat jinam, či zda je někdo nemůže ukrást, zda se mohou dostat do rukou teroristů."

Právě to byl podle Clintona důvod, proč se Saddámem Husajnem zúčtovat.