Násilí v Čečensku se rozšířilo do dalších oblastí

Putin zdůraznil, že pachatelé násilností musejí být dopadeni a pokud možno předvedeni před soud.

Ruské a ingušské síly se v rámci rozsáhlé pátrací operace střetli s uprchlými povstalci v lese poblíž čečenské hranice.

Při sérii útoků na vládní budovy, policejní stanice a kontrolní stanoviště v ruské autonomní republice Ingušsko utrpělo dalších padesát osob zranění.

V hlavním městě Nazrani vtrhli ozbrojenci do budovy ministerstva vnitra, mezi mrtvými je údajně i šéf úřadu Abukar Kostojev.

Ingušský prezident Murat Zjazikov vyhlásil od zítřka oficiální třídenní smutek.

Zpravodajka BBC Sarah Rainsfordová z Moskvy informuje, že ž Ingušska stále přicházejí zprávy o sporadické střelbě, oficiální místa ale tvrdí, že boje ustaly v ranních hodinách.

Podle jednoho ze svědků, který se spojil s naší zpravodajkou, útoky začaly kolem 23 hodiny tamního času, tedy asi v devět večer středoevropského letního času.

Do hlavního ingušského města Nazraně se podle ruské tiskové agentury Interfax okamžitě vydaly posily. Násilnosti propukly také ve městě Karabulak, vesnici Slepcovskaja a v několika příhraničních vesnicích.

Z Nazraně byly hlášeny výbuchy způsobené zřejmě granátomety a raketomety.

Úřady uvádějí, že mají situaci opět pod kontrolou a že bojovníci z řad povstalců byli rozprášeni. Do série koordinovaných útoků na různé cíle se v několika ingušských městech údajně zapojilo na 200 povstalců.

Za útoky stojí zřejmě Čečenci

Úřady předpokládají, že za útoky stojí bojovníci ze sousedního Čečenska. Podle pozorovatelů povstalci zřejmě mění taktiku.

Čečenský povstalecký vůdce Aslan Maschadov minulý týden v jednom z vysílání lokálního rozhlasu řekl, že jeho síly přecházejí od sabotáží k vojenským akcím.

Pokud se potvrdí, že šlo o čečenské povstalce, znamená to, že pokračují ve svém boji, který má jediný cíl: vytvoření Čečenska nezávislého na Rusku, ovšem nyní jde spíš o boj proti představitelům či stoupencům Ruska a jeho politiky.

Čečenským povstalcům je například připisován útok z letošního dubna na ingušského prezidenta Murata Zjazikova, kterému se podařilo jen zázrakem vyváznout s lehčím zraněním.

Jeho mluvčí potom prohlásil, že útok mají na svědomí síly, které usilují o přeměnu Ingušska na bitevní pole.

Zjazikov, bývalý důstojník ruské Federální bezpečnostní služby, nástupkyně KGB, patří k blízkým spojencům ruského prezidenta Vladimira Putina.

Bezvýchodná situace

Ruský plán na určitou normalizaci situace v Čečensku, jehož součástí bylo také jmenování promoskevsky orientované administrativy v čele s prezidentem Achmadem Kadyrovem v říjnu loňského roku, vzal za své po úspěšném atentátu na Kadyrova letos v květnu.

K tomu se přihlásil čečenský povstalecký vůdce Šamil Basajev.

Volby v Čečensku se plánují na srpen, ovšem ve hře jsou pouze promoskevsky orientovaní kandidáti.

Čečenský povstalecký vůdce Aslan Maschadov, kterého si Čečenci v roce 1997 zvolili za prezidenta, prohlásil, že jeho stoupenci se voleb nezúčastní, protože podle něj a dalších povstalců nejsou žádné volby od chvíle, kdy začala druhá čečenská válka, legitimní.

Moskva na druhé straně odmítá s povstalci vyjednávat a po útocích na Spojené státy z 11. září polevil také mezinárodní tlak na vyřešení situace, protože se ukázalo, že někteří povstalci mají vazby na síť Al-Káida.