Voleb se zúčastnilo v EU něco málo přes 44 procent

Výrazných úspěchů dosáhli především odpůrci dalšího prohlubování evropské integrace.

V Německu získali vládní sociální demokraté pouhých 22 procent hlasů, což je nejhorší výsledek od druhé světové války. Opoziční CDU/CSU získala 49 mandátů z celkového počtu 99.

Ve Francii opoziční socialisté získali přes 29 procent, zatímco vládní Svaz pro lidovou většinu necelých 17 procent a druhá vládní strana Svaz pro francouzskou demokracii 11 procent.

Pro opoziční strany se vyslovili i voliči v Polsku, Irsku, Belgii, Dánsku nebo v Itálii.

SLOŽENÍ EP Pravý střed - 265 křesel Socialisté - 216 křesel Liberálové - 61 křesel Ostatní - 59 křesel Krajní pravice - 38 křesel Zelení - 34 křesel Pravice - 27 křesel Euroskeptici - 18 křesel

Berlusconiho Forza Italia utrpěla porážku od opozičního levicového Olivovníku, v jehož čele stojí odstupující předseda Evropské komise Romano Prodi. Podle státní televize vyhrál Olivovník o zhruba deset procent.

Výjimkou v tomto ohledu je Španělsko, kde voliči těsnou většinou podpořili vládnoucí socialisty.

Podle vítězů voleb do Evropského parlamentu voliči vyjádřili touhu po změně. Potvrdil se i předpoklad, že si voliči v eurovolbách vyřizovali domácí sympatie a antipatie.

Euroskeptici posílili

Hlavní politickou silou v Evropském parlamentu zůstane středo-pravicový blok.

Dosud sečtené hlasy naznačují, že půjde o rozšířenou směs eurooptimistů a euroskeptiků, kteří posílili.

Odstupující předseda Evropského parlamentu Pat Cox nicméně vyjádřil naději, že větší pestrost odráží vůli Evropanů.

Dodal že euroskeptici, kteří podle něj v některých případech reprezentují dokonce extrémní pravici budou mít významných, ale ne rozhodujících deset až patnáct procent mandátů.

Nízká účast

Volební účast však byla nízká, jen málo přes čtyřicet čtyři procent. V pětadvaceti členských zemích Unie přišlo volit 155 milionů lidí.

V deseti nových členských zemích byla volební účast ještě nižší, nedosáhla ani třiceti procent.