K volbám v nových členských zemích přišel každý čtvrtý volič

Ve výsledcích z nových členských zemí se projevuje stejný trend jako v Německu nebo ve Francii v tom, že největší podporu získala opozice, a to většinou opozice pravého středu.

O jediné překvapení se postarali voliči na Slovensku. Podle dílčích výsledků se vítězi staly strany vládní koalice se ziskem 51 procent hlasů.

Podobně neslavně jako v České republice dopadla největší vládní strana i v Polsku.

Podle odhadů vládní koalice Svazu demokratické levice a Unie práce získala 10 procent hlasů, nejvíce - asi 25 procent - získala proevropská opoziční Občanská platforma.

Za ní skončily nacionalistická Liga polských rodin a rolnická a populistická Sebeobrana Andrzeje Lepera, výsledky obou stran se pohybují zatím kolem 15 procent.

Pro nacionalistu Lepera, hájícího zájmy zemědělců, který ještě před měsícem v průzkumech vedl, jde o velké zklamání.

Porážky vládních stran

V Maďarsku získá nejvlivnější opoziční strana Fidesz bývalého premiéra Viktora Orbána celou polovinu z 24 křesel. Sociální demokraté, kteří jsou u moci, jenom devět.

POČET MANDÁTŮ PRO NOVÁČKY Česko 24 křesel Estonsko 6 křesel Kypr 6 křesel Lotyšsko 9 křesel Litva 13 křesel Maďarsko 24 křesel Malta 4 křesla Polsko 54 křesel Slovinsko 7 křesel Slovensko 14 křesel

Ve Slovinsku opoziční Nové Slovinsko a Slovinská demokratická strana získaly přes 41 procent, zatímco vládnoucí koalice liberálních demokratů - Demokratická strana seniorů a sociální demokraté - pouze 36 procent.

Podobná situace je i v Litvě, kde podle dosavadních výsledků vede opoziční Strana práce s 31 procenty před sociálními demokraty premiéra Brazauskase, kteří mají méně než 15 procent.

V Lotyšsku získává pravicová strana Za Vlast a Svobodu čtyři z devíti křesel (za 29 procent hlasů) a na druhém místě konzervativci s 20 procenty.

Částečnou výjimku představuje Estonsko, kde uspěla opozice, která vyhrála všech šest estonských mandátů, ale nezabodovala pravice, která je u moci.

Hlasy čtvrtiny voličů

Celkově se upozorňuje, že červen 2004 přinesl volbám do Evropského parlamentu historicky nejnižší účast a nová desítka členů tomu jen napomohla.

V nových členských zemích hlasoval v průměru pouze každý čtvrtý volič - jen 26 procent - zatímco v dosavadní "patnáctce" hlasovala téměř polovina voličstva - přes 47 procent.

Domnívám se, že velká část veřejnosti si řekla: 'Vždyť jsme volili loni, tak proč se nás ptají znova?' Pat Cox

Výjimku tvoří nováčci ze středomoří Malta a Kypr. Na Maltě přišlo hlasovalo přes osmdesát procent voličů, ale celkově jich země nemá ani 300 tisíc.

Na Kypru volilo 70 procent, což není až tak dobrý výsledek vzhledem k tomu, že hlasování je tam povinné.

Analytici vyvozují, že Evropané a minimálně polovina elektorátu se se svým parlamentem neztotožnila a o nových členech platí dvojnásob - na osvojení si evropských institucí ani nová desítka neměla tolik času.

Viník nezájmu

Jak ale naznačuje odpověď odstupujícího předsedy Evropského parlamentu Pata Coxe, viník nízké účasti ve nové Evropě už se rýsuje:

"Vládní i opoziční strany před necelým rokem úspěšně zmobilizovaly velkou část voličů, kteří se účastnili národních referend a dali Evropě své ano. Pro tyto volby však žádné podobné úsilí nevyvinuly," říká Cox.

"Domnívám se, že velká část veřejnosti si řekla: 'Vždyť jsme volili loni, tak proč se nás ptají znova?' Podle mého z toho plyne jedno jasné poučení: politické síly a nejen na evropské úrovni, ale také na úrovni jednotlivých států, obzvláště ve střední a východní Evropě, potřebují voličům vysvětlit podstatu Evropské unie, jejích institucí a zejména zastupitelských orgánů."

Příčinu nízké účasti vidí Cox v zanedbané euroosvětě a za viníky označuje vládnoucí politické garnitury.