V zemích EU žije více než 300 milionů oprávněných voličů

Vzhledem k oslavovanému květnovému rozšíření unie žije dnes v pětadvaceti členských zemích více než 300 milionů voličů.

Kolik z nich ale skutečně přijde k urnám? A jak se zachovají voliči v nových členských zemích střední a východní Evropy? Na připojení k unii čekali přes deset let, změní svým rozhodnutím politickou mapu Evropy?

Volby nejsou žádná legrace

"Volby do Evropského parlamentu jsou zábavné!" V tomto duchu se nesou některé předvolební mítinky v Itálii. Podle odhadů by se ale k volbám mělo v celé unii dostavit méně než padesát procent voličů.

Teď když jsme v unii, pokusíme se další integraci zabránit Maciej Giertych

To nesvědčí ani tolik o zábavnosti, jako spíše o tom, že Evropský parlament si moc velkou oblibu nezískal, a to ani na západě, ani na východě rozšířené unie.

Pouhý měsíc po vstupu deseti nových členů je zřejmé, že největší z nováčků, Polsko, zvolí do Evropského parlamentu nejvíce členů naladěných podobně jako Maciej Giertych z katolické strany s názvem Liga polských rodin:

"Budeme proti evropské ústavě, postavíme se proti vytvoření funkce evropského prezidenta, proti společné armádě a měně, zkrátka všem prvkům, které by měly za následek vývoj Evropské unie směrem ke vzniku jediného státu, federální evropské republiky," říká Giertych.

Nováčci už mají o Evropské unii, navzdory ohňostrojům a výzvám typu: "Běžte volit!", stejné mínění jako mnohé starší členské země.

Není jim jasno, v čem vlastně spočívá činnost Evropského parlamentu, nebo je rozčilují názory evropských představitelů na ústavu, a také další pravomoci pro Evropskou komisi.

Kam se poděl duch pospolitosti?

Bývalý slovinský premiér Alojz Peterle se domnívá, že rozšířená unie se 450 miliony obyvatel bude funkční, jak ale tvrdí, chce to čas:

"Pochopitelně se mi nelíbí nový nacionalismus za nových okolností, dávám přednost většímu důrazu na ducha pospolitosti a v tom ohledu mě těší, že u nás ve Slovinsku teď takový duch panuje," tvrdí.

Ale je "duch pospolitosti" součástí předvolení kampaně? Ve Švédsku je v tomto směru tak mrtvo, že kandidáti se pokusili oživit atmosféru a uspořádali diskusi v boxerském ringu.

Zkušená francouzská poslankyně Evropského parlamentu, socialistka Pervenche Beresová, tvrdí, že jak to tak vypadá, vůbec nepůjde o evropské volby, protože kam se člověk podívá, tam je zájem o jiné otázky:

"Překvapilo mě, že ve Španělsku se teď hlavně mluví o Haagu a v Německu podle všeho o Turecku. U nás ve Francii se naproti tomu řeší, jaký vliv může mít budoucí parlament na život francouzských občanů," říká Beresová.

Neúčastí si voliči nepomohou

Pokud se ale oprávnění evropští voliči hlasování nezúčastní, může se stát, že na tom budou tratit.

Současné evropské zákonodárství, které se projednává na půdě Evropského parlamentu, obnáší následovně přes polovinu veškerých nových zákonů, které se dostávají na pořad jednání parlamentů jednotlivých členských zemí.

Pervenche Beresová je přesvědčena, že "její" parlament ve Štrasburku odvádí ve prospěch všech evropských občanů dobrou práci: "Vezměme si například zákon namířený proti tabákovým výrobkům, přítomnosti olova ve vodě nebo azbestu ve stavebnictví."

"Nejsem si jistá, zda bychom byli schopni vyvinout na státní úrovni takový nátlak, abychom tyto zákony protlačili. A přitom takové zákony opravdu svědčí všem a je v našem společném zájmu takové zákony mít," míní Beresová.

Volby do EP znamenají pro nové členy unie možnost ovlivnit podobu nového Evropského parlamentu, který se zřejmě bude klonit ke konzervativnímu pravému středu. Na levici země střední a východní Evropy podle pozorovatelů moc nesázejí.

Volby také ukážou, zda mezi oběma polovinami Evropy je dostatečně těsné sepětí, předpoklad úspěšného fungování nové, pětadvacetičlenné Evropské unie.