Pracovníci restaurací jsou pasivním kouřením ohroženi nejvíce

Každoročně pasivní kouření v Británii zabije na čtyři tisíce lidí. Na mnohých pracovištích v Británii už platí zákaz kouření - nevztahuje se však na většinu barů, restaurací a nočních klubů.

I když některé z nich mají alespoň nekuřácké zóny, lékaři upozorňují na to, že ventilační systém v provozovnách nedokáže odstranit z ovzduší většinu rakovinotvorných zplodin z cigaretového kouře.

Ti, kteří pracují v odvětví gastronomie a pohostinství jsou tak vystaveni zvýšenému zdravotnímu riziku. Téměř padesát předčasných úmrtí ročně mezi jeho zaměstnanci v Británii lze připsat právě následkům pasívního kouření.

Matematika, nebo lékařství?

Nejnovější studie, kterou na londýnské konferenci královského lékařského ústavu prezentoval profesor Konrad Jamrozik z londýnské Imperial College je spíše statistickou analýzou než lékařským výzkumem.

Autor nejdřív shromáždil údaje o počtu lidí, kteří každým rokem v Anglii a Walesu zeměřou na rakovinu plic, různé srdeční choroby a infarkt, upravil cifru tak, aby odpovídala celkové populaci Spojeného království.

Potom pomocí speciálního matematického vzorce vypočítal, kolik z těchto úmrtí se může připsat účinkům sekundární inhalace cigaretového kouře.

Přestože to na první pohled vypadá dost vykonstruovaně, profesor Jamrozik trvá na tom, že studiie poskytuje dosud nejvěrohodnější data týkající se fenoménu pasívního kouření: "Je pochopitelně velice obtížné připsat úmrtí jednotlivce nějakým konkrétním příčinám."

"Existuje ale všeobecně akceptovaná metoda, jak vypočítat velikost skupiny, která by z celkového počtu úmrtí zmizela, kdyby se odstranil jeden z rizikových faktorů a já jsem tuto velice rigorózní techniku používanou v epidemiologii důsledně dodržoval," říká profesor Jamrozik.

Statistika nuda je

Okamžitě po zveřejnění studie se v Británii ozvaly skeptické hlasy. Například v Londýně sídlící organizace Forest, která už čtvrt století hájí práva kuřáků označila ústy svého ředitele Simona Clarka výsledky studie za "další v sérii odhadů, kalkulací a pravděpodobných rizik".

Podle Clarka prý chybí nezvratné důkazy, že pasivní kouření opravdu zabíjí lidi. Pokud opravdu každý týden zemře jeden pracovník v sektoru pohostinství, je prý na čase zveřejnit jména, nikoli, jak říká, statistiky založené na pochybné vědě.

Hlavním cílem organizace Forest, jejímž hlavním sponzorem je přední restauratér Anthony Thompson, je zabránit zavedení všeobecného zákazu kouření na pracovištích včetně barů a hospod, jako se to stalo v březnu v Irsku.

Problém se podle nich dá řešit zavedením nebo rozšířením nekuřáckých zón a zlepšením ventilace v hospodách.

Vláda je na vážkách

Lékařští odborníci britskou vládu opakovaně vyzývají, aby následovala irský příklad a zavedla paušální zákaz kouření na pracovišti, tedy i v pohostinských zařízenách.

Vláda si sice oficiálně vytkla za cíl snížit počet kuřáků v Británii, názor Tonyho Blaira je ale ten, že je třeba najít rovnováhu mezi právem nekuřáků na čistý vzduch a právem kuřáků zapálit si.

Ministryně kultury Tessa Jowellová, do jejíž kompetence spadá i vydávání licencí restauračním zařízením, má stejný názor a upřednostňuje nynější model dobrovolné samoregulace.

Nedávno se ale v tisku objevily zprávy, že není úplně spokojená s úrovní spolupráce za strany Britské asociace provozovatelů hospod a bude chtít radikálnější úpravy.

Místo nekuřáckých koutků chce prý zavést koutky kuřácké, aby se prostor, kde se nekouří zvýšil až na 80 procent celkové rozlohy toho kterého zařízení. Jestli se ale vláda do věci vloží ještě před volbami, je otázka.