Petr Dudek Brusel

Evropská unie se stane největším ekonomickým blokem na světě

Prvního května se řady členů Evropské unie bezmála zdvojnásobí - z patnácti na dvacet pět. Celková rozloha unie se zvětší asi o třetinu, počet obyvatel stoupne o čtvrtinu.

Evropská unie se stane největším ekonomickým blokem na světě, a proto podle expertů hrozí, že ji skokový růst ochromí a že nebude schopna se včas rozhodovat.

Evropské unii bude prý na škodu ekonomická nerovnost mezi starými a novými zeměmi, Unie navíc postrádá jednotnou vizi a její vrcholní představitelé nevědí, kam ji mají vést.

"Evropská unie jedná chaoticky, postrádá vizi, vedení a podle všeho ani nebude mít žádnou ústavu," shrnul obavy úřadující finský velvyslanec v Británii Pertti Salolainen, který sjednával svého času vstup své země do EU.

Překotné období

Brusel před rozšířením prožívá, co se úřednické aktivity týče, den spíše obyčejný. Projednávají se otázky hlavně hospodářské, týkající se například firem Microsoft a Grundig či rybolovu.

Hodnocením stavu Evropské unie se kromě politiků zabývá například nezávislé politologické středisko The European Policy Centre. Jeho ředitel John Palmer se nedomnívá, že lze situaci uvnitř EU popsat jako chaotickou.

Řada otázek zůstala bez odpovědi, ale tvrdit o Evropské unii, že v ní vládne chaos, je myslím velice přehnané John Palmer

"Chápu ale, proč mají někteří lidé takový dojem. Unie prošla naráz dvěma revolucemi. Za prvé se rozšířila, a to velmi rozsáhle. Za druhé, tempo, jakým Evropská unie přebírala odpovědnost za nejrůznější oblasti, bylo zcela překotné."

Podle Johna Palmera se zapomnělo na to, že je oba tyto pochody třeba navzájem provázat tak, aby se dalo rozhodovat rychle a efektivně, a především zajistit, aby se všechny ambiciózní plány podřizovaly demokratické kultuře.

"Řada otázek zůstala bez odpovědi, ale tvrdit o Evropské unii, že v ní vládne chaos, je myslím velice přehnané," uzavírá John Palmer.

Klíčová je ochota se dohodnout

Stoprocentní zárukou, že Brusel nebude po rozšíření v tomto směru ochromen, může být jen ochota členských států nalézt společnou cestu, a tu si nelze vynutit za každou cenu.

Zastánci evropské ústavy, nebo přesněji ústavní smlouvy, se domnívají, že přijetí této smlouvy by mohlo pomoci, a domnívá se to i John Palmer.

"Nebezpečí ochromení by tu bylo, kdyby novou ústavní smlouvu, která podle mě bude v několika týdnech přijata, neratifikovaly a nezačaly uplatňovat všechny členské země."

Pokud ale bude smlouva k dispozici, věřím, že rozhodování bude efektivnější. I když bude potřeba v budoucnosti dalších úprav - například rozsah oblastí, kde mají státy možnost veta, je příliš velký. Ale určitě to bude velký krok vpřed," uvedl John Palmer.

Ekonomická propast

Kritické hlasy také připomínají, že staré a nové země bude dlouho rozdělovat ekonomická propast.

Na otázku, jak dlouho to bude trvat, než se chudší nově vstupující země dostanou na úroveň západní Evropy, nikdo nezná přesnou odpověď.

Je v zájmu obou stran, jak starých členských zemí, tak i nově přistupujících, aby se ekonomická mezera překlenula co nejrychleji Petr Dudek, editor BBC

Každopádně je v zájmu obou stran, jak starých členských zemí, tak i nově přistupujících, aby se ekonomická mezera překlenula co nejrychleji.

Vstupující země přirozeně nemohou chtít být jenom jakousi zásobnicí mozků, tedy vzdělaných odborníků, kteří doma nenajdou uplatnění, a odstěhují se za výnosnějším zaměstnáním do západní Evropy.

Pokud však zůstane ekonomická úroveň trvale zásadně rozdílná, může se snadno stát, že německé či holandské a jiné firmy přesídlí na východ, kde najdou levnou pracovní sílu, což se nyní děje.

Ti, kteří v posledních dnech upozorňují na ekonomickou propast, která po rozšíření poběží nikoli na hranici unie, ale uvnitř, mají jistě pravdu. Neříkají ale nic, co by zastánci rozšíření v minulosti nějak zásadně popírali.