Rubová strana mince v hodnotě 2 500 Kč má na zlatém středu mezi pěticípými hvězdičkami datum 1. 5. 2004, na mezikruží nápis 'vstup České republiky do Evropské unie' a na zbývající části 17 významných letopočtů české historie ČNB

Emise pamětních platidel má dlouhou tradici, kterou letos obohatí stříbrná dvou set koruna a stříbro-zlatá mince v hodnotě dvou a půl tisíce korun.

Dražší, tzv. bimetalická mince, má průměr čtyřicet milimetrů, má stříbrné mezikruží a uprostřed je zlatý kruh.

Člen bankovní rady České národní banky Jan Frait v rozhovoru pro BBC vysvětlil, proč je vydávána mince právě v hodnotě dvou a půl tisíce.

"Tato cena víceméně odráží hodnotu mince z hlediska kovového složení. Také to trochu souvisí s tím, za kolik se takové mince z počátku prodávají."

Výjimečná příležitost

Na rubu dražší mince je sedmnáct letopočtů, které se vztahují k historii státu. Už první údaj, rok 623, vznik Sámovy říše, je však sporný, neboť jej nelze spolehlivě doložit. Podle Jana Fraita to však nevadí.

"Pamětní mince jsou do jisté míry symbiózou umění, peněz a státnosti. Ta čísla jsou součástí umělecké složky stejně jako státnosti a v tom je vždy řada nejistot a neznámých."

Na líci mince je ve zlatém středu nominální hodnota mince se zkratkou peněžní jednotky v kroužku 12 hvězdiček Evropské unie ČNB

Na minci jsou i letopočty, které negativně ovlivnily české dějiny. Například komunistický puč v roce 1948, invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968.

Naopak chybí například rok 1977, kdy vznikla Charta 77.

O tom, co bude na mincích vyraženo a jak mince vypadá rozhodují podle Jana Fraita v první fázi odborníci na historii a umění z komise, která má přípravu mince na starost.

"Ve druhé fázi pak samozřejmě sám autor, který značnou míru volnosti v tom, co na minci umístí," vysvětluje Jan Frait.

Větší, bimetalická mince je podle České národní banky výjimečná. Podobné mince jsou vydávány jen při velmi významných událostech. Poslední byla ražena u příležitosti milénia.