Gabriel Partoš analytik BBC pro střední a jihovýchodní Evropu

Některé z nynějších států unie trpí vážným nedostatkem kvalifikovaných zdravotníků a nabízejí se hned dvě otázky:

• Pokusí se země jako Británie odlákat mediky z přístupových zemí?
• A jakým způsobem se případný odliv kvalifikovaného personálu promítne do situace ve zdravotnictví v nových členských zemích Unie?

Státem dotovaný systém zdravotnictví v Británii se dlouhodobě potýká s nedostatkem tuzemsky vzdělaných zdravotních odborníků.

Nedávno jsem se po autonehodě ocitl v nemocnici. S výjimkou primářů a jejich zástupců pocházelo 90 procent ošetřujícího personálu ze zahraničí.

Nábor zdravotníků v tak vzdálených zemí jako jsou například Filipíny je však časově, finančně a administrativně velmi náročný.

Naproti tomu od příštího měsíce budou v Británii moci pracovat bez průtahů spojených se žádostí o pracovní povolení lidé z 10 nových členských zemí Evropské unie.

Obecně uznávaná kvalifikace

V sektoru zdravotnictví to bude o to snadnější, že kvalifikace v tomto oboru platí shodně ve všech zemích Unie.

Budou mít ale právě v Maďarsku lékaři a kvalifikovaný personál zájem o práci v západních zemích Evropské unie?

"Zaznamenala jsem zájem o práci v zahraničí především mezi svými mladšími kolegy," říká Kinga Karlingerová z Maďarské lékařské komory.

"Neznamená to, že chtějí pracovat mimo Maďarsko nastálo. Chtějí spíše - podobně jako kdysi středověcí tovaryši - nabýt zkušenosti a vydělat si nějakou tu zlatku."

"Není žádným tajemstvím, že jedním z hlavních důvodů, proč hodlají vyrazit do světa, jsou ostudně nízké platy zaměstnanců maďarského zdravotnictví," dodala Karlingerová.

Šedesát procent chce odejít

To je i ve většině nových členských zemí Unie pro kvalifikované odborníky hlavní podnět k odchodu do zahraničí.

Většina dotázaných lékařů z Budapešti chce pracovat v zahraničí

Šedesát procent respondentů v nedávném průzkumu mínění mezi mladými lékaři v Budapešti uvedlo, že si zamýšlí najít práci v západní Evropě.

Patří k nim i lékařka Ilona Gaalová: "Chtěla bych si pořídit svůj vlastní byt, své vlastní auto. Nechci si přibírat vedlejší zaměstnaní, jenom abych si mohla pořídit to, co potřebuji k životu."

"To platí i pro moje pacienty. Chtěla bych jim poskytnout ošetření tak, jak jsem se to naučila z lékařských knih. Nechci na všechno slyšet jednu a tu samou odpověď: 'Ne, to si nemůžeme dovolit.'"

Jaký vývoj v oblasti zdravotnictví tedy Ilona Gaalová a její kolegové z maďarské Asociace začínajících lékařů očekávají v průběhu příštích let?

"Myslím, že za dva roky budu stále ještě v Maďarsku. Mám sice v plánu vydat se někam za novými zkušenostmi, ale ani ne tak do jiné evropské země - spíš pravděpodobně do Spojených států," říká Pal Abraham.

Ilonu Gaalovou pro změnu láká představa práce v severozápadní Evropě: "Možná ve Spojeném království. Ráda bych asi získala nové zkušenosti ve Skandinávii nebo v Británii."

Samotný předseda Asociace začínajících lékařů, Peter Barta, po dlouhodobém pracovním pobytu v zahraničí vysloveně netouží, úplně vyloučit jej však nemůže:

"Nejraději bych zůstal tady. Ale nemohu vyloučit možnost práce v Německu nebo v Británii."

Zájem o práci v Británii

Maďarští lékaři se nyní mohou obrátit na různé specializované náborové organizace.

Jednu z nich, Health Resources International se sídlem v Británii, již kontaktovalo 130 mediků z Maďarska a dalších 30 ze Slovenska a z Polska.

Ředitelka organizace Katalina Szekeresová příbližuje, že nábor zájemců probíhá dvojím způsobem:

"Za prvé formou pravidelné inzerce v maďarském zdravotnickém časopise. Žadatelé nám pak buď zavolají nebo pošlou email. V těchto zemích máme také zvláštní zastupce - tamní lékaře se širokou sítí osobních kontaktů."

Ze kterých nových členských zemí Evropské unie lze tedy očekávat největší lékařů do Británie?

"Z celkového počtu přijde asi nejvíce lékařů z Polska, už jen proto, že Polsko je z přístupových zemí největší," říká univerzitní profesor Martin McKee, odborník na evropské státní zdravotnictví.

Podle McKeeho lze dále soudit, že relativně vysoký počet lékařů přijde ze zemí jako jsou Kypr a Malta: "Je to dané tím, že pro doktory a vlastně veškerý zdravotní personál v těchto zemích je angličtina prvním jazykem."

Lákavá vidina platu v eurech se od 1. května stane pro mnoho lékařů a lékařek z nových členských zemí Evropské unie stane dosažitelnou skutečností.

Otázkou je, v jaké situaci se následkem odlivu kvalifikovaných sil ocitnou resorty zdravotnictví nových členských zemí.